ATLANTIDA. Kdo jsou „rapsódi”? Cílem stvoření člověka je pracovat pro elitu anebo duchovní osvobození? Část 6

Textová verze filmu "ATLANTIDA. ELITA V HLEDÁNÍ NESMRTELNOSTI", který byl uveden v pořadu "OD ATEISTY KE SVÁTOSTI".

Část 6: 00:33:51 - 00:38:17 (čas filmu)

POUZE KRÁSNÁ LITERATURA?

Folklór. Mýty. Eposy

Jaké šablony chování byly zakládány v hlavách mladé generace? A pro koho to bylo výhodné?

Sumerové začali aktivně psát a šířit texty legend o zemi Ela.

Pro tyto účely byly otevřeny speciální školy - „edubby” nebo „domy tabulek“, „domy písma“, kde začali připravovat písaře a ty, kteří by mohli být jejich hlasateli v národě.

Nápis: „DOMY TABULEK“ „DOMY PÍSMA“

Je zajímavé, že když se sumerský jazyk stal mrtvým, byl až do prvního tisíciletí před n.l. používán jako posvátný literární jazyk a jazyk vědy v Asýrii a Babylonu.

Latina se dnes v podstatě používá stejným způsobem.

To znamená, že pouze vyvolení rozuměli mrtvému sumerskému jazyku.

Přičemž mnohé znaky klínového písma vyjadřovaly především sumerská slova a jejich význam a znění akkadských slov se původně zapisovala pomocí kombinací sumerogramu, podobně jako současné rébusy a šarády.

Proč byly potřebné takové složitosti a tajnosti při předávání obyčejného literárního eposu, mýtů a národního folklóru, pokud byl za něj považován?

Sumerové vytvářeli texty snadné pro zapamatovávání a pro vnímání sluchem.

Přičemž námět byl vypracován tak, aby příběh vyvolal kolektivní emoce, přivedl dav posluchačů do emocionálního stavu udávaného v textu, jelikož většina obsahu byla posluchačům předem známa.

Zkrátka, v moderním pojetí, připravovat novináře pro masmédia (i když předtím dlouhou dobu kultovní texty byly jednoduše vyučovány nazpaměť a předávány z generace na generaci).

Mimochodem, stejný způsob byl použit o několik století později pro šíření Homérovy Iliady mezi Helény a jiné národy.

Pouze hlasatelé – novináři byli nazýváni „rapsódy“, „syny Homéra“.

Proč si takový byrokratický stát jako Sumer, kde vše podléhalo evidenci a byl počítán dokonce každý plod ze stromu, najednou dovolil takové výdaje na epos?

Jaké cíle si stanovili sponzoři takových opatření?

Jde o to, že celá tato mytologie, propojená s náboženstvím, ovlivnila ve výsledku světonázor nejenom tohoto národa, ale také těch, kteří přijali jeho literární dědictví – Akkadů a později Babyloňanů. Od nich se rozšířila mezi jiné národy.

Pouze s jediným rozdílem, že následující generace si již nepamatovali prapůvodní a věřili prakticky na slovo tomu, co říkali místní kněží, kteří se starali o svou moc.

Systém zesílil svou pozici v myslích lidí.

 

Zkrátka se připravoval vzor pro napodobování lidmi: co si dovolili bohové mající lidskou podobu, stejně tak se chovali i lidé, brali si z nich příklad.

Víc než to, došlo k záměně cíle lidské existence.

Namísto skutečného smyslu lidského života, chápání, k čemu byl člověk stvořen – transformaci v duchovní bytost, splynutí ve svém nitru s Boží Láskou, pod diktátem svého vědomí vkládali kněží do myslí věřících to, co bylo výhodné pro systém.

Člověku se vlastně od dětství vštěpovalo, že byl stvořen proto, aby pracoval na bohy. Aby obdělával půdu, pásl dobytek, sbíral plody, krmil bohy svými oběťmi.

To znamená, pracovat na Ela a jeho elitu, věnovat celý svůj život a veškerou svou pozornost vnějšímu, což pozorujeme i dnes v takovém formátu lidské společnosti, jakou je spotřebitelská civilizace.