Hřích je služba svému vědomí
Text pořadu „Hra Profesionálů. Co je to vědomí? Film 2“. Část 8.
03:04:28 — 03:23:37
Proč současní vědci nemluví otevřeně o tom, že vědomí je nepřítel. Co je to hřích a proč je vědomí démon. Jak vědomí zaměňuje realitu iluzorními obrázky v hlavě a jak se jich zbavit. Proč je člověk vystaven působení třetích sil.
Předcházející článek: Maniaci a sérioví vrazi: výzkumné studie problému, Část 7
Placebo efekt v lidském životě
Alexandr Kravčenko, moderátor, účastník MSH „ALLATRA“ (Ukrajina): K dnešnímu dni je pro nás velmi aktuální téma – samoléčba. Všichni známe placebo-efekt. Není prozkoumán úplně, existuje ale názor, že díky tomuto efektu se v lidském těle mobilizují všechny zdroje.
Ve skutečnosti je lidský organismus ideální chemická továrna, která je schopna vyprodukovat jakýkoliv chemický prvek v jakémkoli množství. Známé jsou i případy, kdy se z očí sypaly diamanty. Jsou známé případy, kdy lidský organismus produkoval neuvěřitelné množství rtuti, i když rtuť je jed a zabíjí každý živý organismus.
Jak to tedy je? Člověk pomyslel a uzdravil se?! Takže je možné, že elixír nesmrtelnosti se skrývá za účinky placebo?
Lidské schopnosti ještě nejsou k dnešnímu dni do hloubky prozkoumány. Pokud je člověk tím, že vloží pozornost do myšlenky, schopen se uzdravit, tak se pojďme na tuto situaci podívat z opačného konce. Jestli nám někdo vkládá úplně jiné myšlenky, které nás ničí, zabíjejí, pak mám otázku: „Kdo je to a jaký je jeho cíl? A kde v tom všem jsme my?“
Diktát vědomí — proč vědci mlčí
Proč současní vědci, kteří se proslavili, napsali řadu vědeckých prací na téma vědomí (a všichni je dobře znáte, studovali jste je, setkáváte se s jejich pracemi) mlčí?
Ano, jsou to autority, ano, mají svá vysílání na špičkových televizních kanálech po celém světě. Ano, pořádají přednášky, kde přednášejí tisícům, milionům lidí, co je vědomí a jak funguje. I když ve skutečnosti je jejich chování podobné Jidášovi, který za 30 stříbrných jednoduše mlčí a nedokáže odpovědět na základní otázky. Vždyť tímto svým jednáním přispívají k masové genocidě lidstva. Jako by dávali dětem předem otrávené bonbony. A to je normální?
A pokud se postavíme zpříma a řekneme: „Dost strachu. Konec mlčení. Pojďme se sjednotit. Pojďme studovat“. Vyzvedneme tento problém, nastíníme úkoly. Vytáhneme vědomí se všemi jeho špinavými triky na světlo. Postavíme se tomuto nepříteli lidstva tváří v tvář a přiznáme, ano, opravdu přiznáme: jsme manipulováni.
Ale kým? A tehdy ať tito satanovi pomocníci, řečeno náboženským jazykem, kteří se schovali za svými insigniemi a autoritou, vyjdou k nám a řeknou, jak se zbavit diktátu vědomí.
Záměna reality démony — příklad ze života
PhDr. Tatjana Zinčenko, psycholog, psychoterapeut (Ukrajina): Pokud dovolíte, uvedu příklad, díky němuž jsem jako odborník začala vážně hledat odpovědi na otázky: „Co vlastně děláme?“ a „Co lidi pohání?”
Při práci v psychiatrické léčebně s přísným dohledem jsem se setkala s případem, s pacientkou, která zabila svého 14-letého invalidního handicapovaného syna, o kterého se předtím starala, celý život se mu věnovala, léčila ho, vozila po nejrůznějších klinikách, účastnila se nejrůznějších akcí proto, aby se stal plnohodnotným, mohl se rozvíjet a vzdělávat. Takže milovala své dítě a hodně pro něj dělala.
Jednou v noci ji zatkli za to, že na něj natáhla pytlík, obtočila lepicí páskou, připoutala ho ke křeslu, pak pustila plyn v kuchyni a šla spát. Řekli jí, že sousedé jednoduše ucítili zápach plynu, díky čemuž vlastně v této situaci zůstala naživu. Dítě zemřelo.
V její realitě (z toho všeho, co si pamatuje, že se stalo) se pohádala se svým synem a měli poměrně dlouhou dobu vypjatý vztah, protože na ni začal být hrubý, urážet ji, chovat se k ní cynicky a chladně, spotřebitelsky.
Hodně ji to bolelo, měla mu to za zlé. Tu noc šla spát plná emocí z prožité křivdy, velmi silně cítila tuto křivdu a říkala: „V hrudi se mi vše trhalo – tak ukrutně mě jako matku bolelo to, že si ke mně dovoloval takto se chovat“.
Dále… Dlouho svítilo světlo v jeho pokoji. Vstala, vešla k němu do pokoje, viděla, že spí, vypnula televizi a hodila přes něj deku. To jsou její vzpomínky na to, co se stalo. Dále již vstupovali do bytu lidé. Samozřejmě, že jí byly předloženy všechny důkazy. Až na její otisky není nikde nic…
Po celou dobu jejího pobytu v naší nemocnici (a tento případ byl označen jako psychóza a byla díky tomu prohlášena za nepříčetnou), budeme-li mluvit o tom, jestli měla nějakou psychotickou epizodu, tak pouze při expertíze. Po celou dobu, byla tam již mnoho let, jsme u ní nepozorovali nic kromě depresivního stavu a toho, že se s tím vůbec nemohla smířit.
Řekla: „Nemůžu stále uvěřit tomu, že jsem to udělala“, to znamená, že až do posledního dne svého pobytu v této nemocnici pochybovala. Protože z toho, co se stalo, si nic nepamatuje, má úplně jiný obraz. Skutečně neměla žádné příznaky schizofrenie nebo nějaký druh organického poškození mozku, kromě depresivního stavu vůbec nic.
Jak se zbavit záměny obrázků v hlavě
A u mě tehdy vyvstala otázka: „Co se stalo?“ Ptala jsem se, jak se to všechno studuje a zkoumá. Nemohla jsem na základě těchto poznatků (tehdy jsem prohrabala vše, co jsem mohla, všechno, co kdy vůbec v této souvislosti vyšlo v soudní psychiatrii a kdekoli, o rozšířených sebevraždách a podobně), ale odpověď na tuto otázku jsem nenašla.
Odpovědi přišly až po přečtení knihy AllatRa a po shlédnutí pořadů s Igorem Michajlovičem Danilovem. S těmito Znalostmi lze přistupovat k výzkumu takovýchto jevů.
S jinou koncepcí (ortodoxní vědeckou koncepcí) nic neprostudujeme a ničemu neporozumíme. To je to nepotřebné, co musíme vyhodit, pokud se vůbec chceme něco dozvědět. Opravdu, pokud jsme vědci, pokud jsme výzkumníci, pokud si na to činíme nárok, pokud jsme profesionálové usilující o to, abychom pomohli lidem trpícím takovými hroznými stavy. Jinak to nemá smysl ani v této profesi, ani v takové práci, natož v takové vědě.
Proč je člověk vystaven působení třetích sil
Natália Stoljarova, lékařská psycholožka první kategorie (Rusko): Tudíž všechny otázky, které jsme dnes vznesli, se stávají srozumitelnými pouze tehdy, pokud přijmeme tu hypotézu, kterou jsme předložili v první „Hře“: že vědomí není naše, že vědomí je nepřítel a vědomí je zabiják. A pouze při pochopení toho se stává srozumitelným, proč lidé takto jednají.
Vždyť v první „Hře“ jsme dospěli k závěru, že myšlenky, včetně těch na vraždu svých blízkých, přicházejí úplně všem lidem. Ale zdaleka ne každý člověk tyto myšlenky realizuje, vykoná. Proč se to děje? Protože člověk je ve své podstatě duální. Má v sobě jak materiální část (již představuje vědomí), tak i duchovní část – Osobnost. A pokud se člověk nerozvíjí jako Osobnost, Osobnost se stává slabou a lze ji pak snadno odsunout. Jak jsme již dnes říkali, subosobnosti působí a Osobnost už nemůže kontrolovat své tělo.
Tohoto člověka ovládají třetí síly. Na příkladu maniaků a sériových vrahů je vidět, že tyto síly využívají člověka ve svém vlastním zájmu. Ony se o člověka nestarají, hrají si s ním jako s loutkou, tak, jak se jim to hodí, proto se lidé takto chovají.
Co je to hřích a proč je vědomí démon
Proto je důležité studovat sebe, studovat své vědomí, oddělovat se od něj, uvědomovat si, že je to nepřítel, že je to zabiják, že je to ten, kdo v podstatě i tebe vede ke smrti, ke stavu subosobnosti. Protože pokud člověk během života nezíská svobodu, tak umírá, Osobnost umírá.
Setkala jsem se s takovým výrokem v pořadu „Sebevražda. Posmrtný osud“:
„…když zrazuješ Duchovní svět uvnitř sebe, staneš se snadno ovladatelný těmi, kteří se nachází ve stínu“.
Myslím si, že tím je řečeno vše.
Alexandr Kravčenko: V pokračování toho, co jste teď řekla, budu citovat Igora Michajloviče, jeho odpověď na otázku, co je to hřích: „Hřích je, když člověk slouží vědomí“.
Všechny příklady, které jsme dnes s vámi rozebírali, jsou právě službou vědomí. Když člověk slyší příkaz „jdi, dej si šálek kávy“ místo toho, aby něco dělal či pracoval; „jdi a udeř někoho“ a tak dále. Toto je ta služba vědomí.
Dnes jsme s vámi hovořili jako s odborníky ve svých oblastech. Bylo by velmi zajímavé a poučné zjistit z hlediska náboženství, co je to hřích? Jak se to tam vysvětluje?
Myslím si, že se k našim „Hrám“ připojí zástupci náboženství. Také budou ze svého pohledu vysvětlovat, co je to hříšnost, kdo jsou to démoni.
Nepřítel je uvnitř tebe, démon je součástí člověka
Alexandr Kravčenko: V pořadu „Svoboda od diktatury zvířete“ Igor Michajlovič říká: …a lidé zapomněli, co znamená démon, a že démon je součástí člověka.
Kdyby lidé odmalička věděli, že tato část je naší nedílnou složkou, pak by už v dětství kontrolovali a sledovali své myšlenky, už v dětství by se zbavili tohoto manipulátora, jenž nám zní v hlavě.
A tehdy, myslím i problémů hříšnosti a těch situací, které jsme dnes rozebírali, i když si v nich naše vědomí libuje, bylo by jich mnohem méně. Protože už by nešlo o to dostat se z potíží, nýbrž o preventivní opatření, kdy každý člověk zná svou povahu, ví, jaké před ním stojí úkoly, a ví, kdo je jeho hlavním nepřítelem. A co je nejdůležitější, jak s ním pracovat.
Metody současné psychiatrie jsou zastaralé
Alexandr Kravčenko: A ohledně toho, co jste řekla, Tatjano, o znalostech, které dnes jsou v oblasti psychiatrie a psychologie, uvedu jednoduchý příklad a analogii.
Nyní v éře digitálních technologií každý ví, co je to databáze. Existuje telefonní databáze, databáze klientů a tak dále a podobně. A databáze jsou neustále aktualizovány. Mám ale takový pocit, že na psychiatrii se databáze neaktualizuje. Ačkoliv dnes je dostupná informace, přišly nové znalosti, které skutečně pomáhají, které vysvětlují i jevy i jejich podstatu a povahu.
Vzpomeňme si na některé projevy vědomí. Nelíbí se mu nic nového, nelíbí se mu nic neznámého. Tudíž otázka: „Kdo se drží ortodoxních principů vědy? A k čemu nás to přivede?“ To, k čemu nás to přivede, myslím, že vidí všichni. Navíc to vidíte mnohem lépe a hlouběji, protože máte takové zaměstnání, že se lidé na vás obracejí.
Proč člověk neví, kdo je a jaká je jeho podstata
Andrej Kovtunov, koordinátor MSH „ALLATRA“ (Ukrajina): Ano, žijeme v 21. století, ale mám takový dojem, že fakticky žijeme v době kamenné, nedisponujeme žádnými znalostmi, a jakékoliv pokusy pochopit tyto naléhavé otázky, které se skutečně týkají každého z nás: „Jaká je naše podstata? Co je to vědomí? Co jsou to ty třetí síly, které námi mohou manipulovat? Jak získat svobodu? Jak se stát šťastným?“ Tedy to jsou otázky, které se týkají každého člověka. Ale odpověď na ně není.
Ale ani pokládat otázky nám nikdo nedovoluje. A proč? Není to dost vědecké? A co konkrétně není vědecké? Není dostatečně vědecké znát pravdu? Není vědecké získat svobodu? Není vědecké být šťastným? Promiňte, kdo takovou vědu potřebuje? Pokud neodpovídá na tyto otázky a nedělá mě šťastným. Ba naopak, mám z toho komplexy a při jakékoliv otázce, která se u mě objeví, co se se mnou děje, mě hned někam „zaškatulkují“ a stanoví mi diagnózy, no a ještě chemikálie.
Důležitost lidskosti v psychiatrii
Tatjana Zinčenko: Většina psychiatrů se cítí nad svými pacienty nadřazeně, přistupují k nim jako k dětem zaostalým ve vývoji, které nic nevědí, ničemu nerozumí. Zato profesionál, odborník je obeznámen s tím, co se děje.
A strádající lidé se často uzavírají a odborníkům nic neříkají. Cítí tuto pozici nadřazenosti jako nepříjemný pach. Avšak přicházíš-li skutečně se zájmem…
Neříkám už s láskou, s respektem, Bůh s ním, ale prostě se zájmem a s pochopením, že o tom nic nevíme, no tak pojď, zkusíme spolu nějak odpovědět na tyto otázky, dáme dohromady naše lidské zkušenosti, co už je o tom známo, prostudováno a zkusíme to vyřešit. Nepotkala jsem ani jednoho pacienta, který by ze sebe nevydal všechno, co jen může. Tudíž lidé se otevírají, vyprávějí, jsou ochotni ke kontaktu. Musí být jen jiný přístup.
Vědomí je nepřítel, je to démon — proč vědci mlčí
Natália Stoljarova: Ano, musí být jiný přístup. Jde o to, že v těchto profesích – v psychologii, psychiatrii, přece také pracují lidé, bohužel většina poslouchá své vědomí. A pokud se o to začínáš zajímat a pokládat otázky týkající se duchovna, smyslu života, své duální povahy, mluvit o tom, tak potom ti hned dají nálepku metafyzické intoxikace, jako jednoho z prvních příznaků schizofrenie.
A dokonce, když pacienti říkají, že se po tom, co se střetli s problémy, začali zajímat, zdali existuje Bůh, nadchli se pro náboženství, začali číst Bibli, začali si klást takové hluboké otázky, tak je to považováno za jeden z prvních příznaků vzniku psychické poruchy. To je tedy k tomu, jak jsme hovořili o alkoholismu, že člověk, který nepije vůbec, je považován za nenormálního.
Stejně tak i zde, člověka, který se začíná zajímat o takové hluboké otázky, považují za nenormálního. Nejspíš se v tom ukrývá jeden z důvodů, proč vědci otevřeně nehovoří o tom, že vědomí je nepřítel. Nehovoří, protože poslouchají své vědomí. Proto i nemluví, protože jim vědomí vnucuje strach: strach z hodnocení, co si o nich pomyslí, jsou přece tak proslulí, mohou přijít o tituly a už je nebudou citovat.
Zdaleka ne každý člověk totiž má takovou odvahu, jako například Natalia Petrovna Bechtěreva, která, když se setkala s takovýmito projevy, tak o nich otevřeně mluvila. Přímo říkala, že chápu, že jestli o tom nebudu mluvit, budou mě více citovat, budou mě více zvát, řekněme, na nějaké vědecké konference a tak dále, nebudou mě tak napadat (napadali ji během života za výroky o existenci třetích sil).
Ne každý má tu odvahu oznámit to, avšak ona říkala, že dokud člověk žije na této Zemi, je povinen vznášet takové otázky. Nevadí, že věda na ně zatím nemá odpovědi, ale je důležité je pokládat, je důležité je zkoumat, neohlížet se na to, co si o tobě pomyslí vědomí ostatních lidí.
Tatjana Zinčenko: Jak to řekl Igor Michajlovič v pořadu „Svoboda od diktatury zvířete uvnitř tebe“, že rozumný psychiatr ti stanoví diagnózu, když mu povíš o tom, co pozoruješ ve své hlavě, ve vědomí, avšak dobrý psychiatr, čestný psychiatr, ten tě pochopí…
Alexandr Kravčenko: Všechno je v pořádku, příteli! Jsem stejný.
__________________
Následující článek: Co je to hypnóza a její škodlivé vedlejší účinky, Část 9
Pořad „Hra profesionálů. Co je to vědomí? Film 2“: https://allatra.tv/cs/video/hra-profesionalu-co-je-to-vedomi-film-2