Hra Profesionálů. Co je to vědomí? Film 1 — Výsledky setkání

 

Elena Maslova, psycholog vyšší kvalifikační kategorie (Orenburg, Rusko): V mé praxi se setkávám s tím, že mnohé ještě není vysvětlené a pochopené, a je super, že jsme se všichni dnes sešli a probrali otázky, které se nepokládají v jiných formátech komunikace.

Vím, že ještě hodně odborníků bylo připraveno zúčastnit se této diskuse, ale neměli možnost se k nám z různých příčin připojit. Myslím si, že je třeba přitáhnout i další odborníky a rozvíjet tato témata, hledat odpovědi na tyto otázky, protože jsou velmi aktuální a vyžadují neodkladné řešení.

To co jsme dnes vznesli a projednali, myslím si, že je to velký přínos i v našem vývoji a obecně v těch tématech, o kterých jsme mluvili.

Natália Stoljarova, lékařská psycholožka první kategorie (Orenburg, Rusko): Formát hry vybízí k tomu, aby se vznášely takové hypotézy, tomu vyjádřit svoje názory, sdílet zkušenosti.

Andrej Kovtunov, koordinátor MSH „ALLATRA“ (Kyjev, Ukrajina): V podstatě všichni hrají bez ohrožení své pověsti, každý může svobodně vyjádřit svůj názor a používat terminologii, kterou, řekněme, jsme přijali, která je v rámci hry přijatelná.

Elena Maslova: Mnoho odborníků si už uvědomuje, že je něco jinak, že nenacházíme odpovědi na ty otázky, kterým čelíme v praxi každý den.

A to co nám je předkládáno, vidíme, že tomu tak není. Proto tolik lidí hledá odpovědi na tyto otázky a myslím si, že pro mnohé to bude potřebné, a mnozí se budou chtít připojit, sdílet své zkušenosti a mohou pokračovat dále.

Natália Stoljarova: Ano, je to zajímavé, mluvili jsme dnes, předložili hypotézu o třetích silách. Dnes jsme sdíleli z vlastní zkušenosti, že ke každému přichází tyto negativní myšlenky, včetně myšlenek o ublížení dokonce i blízkým lidem, ale zdaleka ne každý je uposlechne, ne každý je uskuteční.

Ne každý se stane agresorem, vrahem, tím spíše sériovým vrahem. Proč dojde k tomu, že se někdo tomu poddá, a dostane se pod vliv, řekněme, těchto třetích sil a někdo, také tím ovlivněn, je neuposlechne?

Andrej Kovtunov: To znamená, že u lidí je nějaká imunita. Správně?

Elena Maslova: Ano, v čem, v čem je to všechno… Někteří lidé přijdou a říkají: „Ano, takové myšlenky, ale já je nebudu poslouchat, nepotřebuji to”. Někteří se na tom tak zacyklí, a dále rozvíjí činy. Jak říkali myslitelé v minulosti: „Boj se myšlenek, jsou to počátky činů“ a odsud již vše jde dál.

Alexandr Kravčenko, moderátor, účastník MSH „ALLATRA“ (Záporoží, Ukrajina): A zde, samozřejmě, ne bez pomoci společnosti a toho modelu, který je zformován. Koneckonců, tito lidé, obzvláště dospívající, když k nim přicházejí negativní myšlenky, si ihned začnou o sobě myslet, že „jsem zvláštní, jen ke mně toto přišlo“.

A když vidí, že se tento typ chování propaguje v médiích, již se vidí v myšlenkách tímto záporným, ale přece jen hrdinou, a již to začíná dále v sobě rozvíjet a následovat ten impuls, který přichází.

Proto si myslím, že jedním z hlavních úkolů tohoto formátu komunikace je změnit úhel pohledu na tyto otázky a ukázat lidem, že tento jev skutečně existuje a každý se s tímto jevem střetává, a každý se s ním může vypořádat.

Natália Stoljarova: Ano, že to není nějaké výjimečné, vlastní pouze mně a nikomu jinému. V tomto ohledu je opravdu zajímavá zkušenost gnostiků, kteří sdíleli své myšlenky, to znamená, že mluvili o tom, že mně přišla takováto myšlenka, bez ohledu na to, jak strašná se může zdát, a ať už by jakkoliv vědomí křičelo: „Mlč, neříkej“.

Když se o tom mlčí, tak každý žije jako v kokonu. Takže, o tom se nesmí mluvit, protože budeš odsouzen, dostaneš diagnózu. A když o tom mluvíš otevřeně a chápeš, že to má i druhý člověk, i třetí i čtvrtý, že ve skutečnosti je to typické pro všechny, že tyto myšlenky přicházejí ke všem.

Jako na internetu, když se rozesílá spam, asi podobně i tyto myšlenky přicházejí k člověku (to je hypotéza). Přichází k člověku, a když chápeš, že to přichází ke všem, pak je snadnější to odmítnout a neplnit rozkaz, který přišel, neuskutečnit tuto negativní myšlenku, neuvádět do života.

Proto, kdyby se lidé tímto dělili, mluvili otevřeně, bylo by pro mnohé snadnější tomu čelit. Proto si myslím, že právě tento formát komunikace, diskuse, může přispět k odstranění tohoto tabu mluvit o těchto negativních myšlenkách, že není třeba o nich mlčet, je třeba otevřeněji mluvit mezi sebou, a to i v profesionálním prostředí.

Upřímně říkám, že ke mně přicházejí tytéž myšlenky, aby se pacienti necítili tak unikátní v negativním smyslu, že se s tím nedá nic dělat. Vždyť možné je vše! Všechno je možné! Je možné se vypořádat s jakoukoliv obtíží, pokud spojíme úsilí.

Alexandr Kravčenko: Tak co? Kam jsme se ve hře dostali! Téma, o kterém jsme dnes diskutovali, je docela ostré a zajímavé, je třeba v tom pokračovat a i nadále ho probírat, studovat.

Děkuji moc, že jste přijeli, projevili upřímný živý zájem o otázky, které jsme dnes vznesli, vyjádřili své názory.

Ihned řeknu, že tento projekt budeme i nadále rozvíjet, k němu se připojují a budou se i připojovat odborníci z jiných odvětví, proto práce pokračuje. Mockrát Vám děkujeme! A nashledanou!

Natália Stoljarova: Děkuji! Ve skutečnosti bylo zajímavé si hrát. Bude zajímavé uslyšet názor dalších odborníků, budeme sledovat pořady. Děkuji, zajímavé!

Elena Maslova: Také bych chtěla poděkovat všem přítomným! Dozvěděla jsem se mnoho nových věcí pro sebe, pochopila jsem trochu své zkušenosti z pohledu různých odborníků.

Formát byl pro mě velmi zajímavý, velmi užitečný v profesionální činnosti a velmi informativní z hlediska práce na sobě. S radostí si poslechnu názory jiných odborníků ve vašich dalších pořadech, zúčastním se jich a velmi se těším na následující.

Elena Prengemann, doktorka vyšší kategorie, rodinná medicína, psychosomatika (Bietigheim, Německo): Dnes jsem dostala velmi cennou zkušenost! Mnoho nových vědomostí, a skutečně bych chtěla pochopit tyto otázky i pro sebe samotnou. A když to pochopím sama pro sebe, pak, stejně jako všichni ostatní, můžeme opravdu pomoct i lidem se v tom vyznat. Ale v první řadě je nutné, je nutné to samému pro sebe pochopit, proto přeji nám všem hodně zdaru v tomto projektu!

PhDr. Tatjana Zinčenko, psycholog, psychoterapeut (Dnipro, Ukrajina): Ohromné díky vám za tuto příležitost, za sdílení zkušeností! Je zajímavé, že zde máme specialisty z různých oblastí (Elena Maslova: A zemí) a takové mnohostranné studium nějakého problému, který existuje nyní, vědeckého nebo praktického…

A za příležitost mluvit tak upřímně a čestně o sobě a o tom, s čím se střetáváme v praxi, za příležitost vznést takové otázky, které nejsou přijatelné vznášet v odborných společnostech (stydíš se hovořit o těchto tématech).

Pro mě, proč jsem se vlastně zúčastnila projektu, se stalo nejdůležitější to, že je možnost vyjít z této slepé uličky pomocí takovéto společné komunikace a výměnou v rámci vědy, jíž tady s vámi reprezentujeme, a skutečně lidem pomoct. A pochopit sebe sama, a celkově pochopit to, čím se my zabýváme.

Alexandr Kravčenko: Děkuji!

Diana Olejnik, psychiatr, psychoterapeut (Dnipro, Ukrajina): Jsem vděčná a připojuji se k vděčnosti kolegů za tento projekt! Pro mě je především velmi důležité a cenné to, co jsem hledala celý svůj život a chápala, že pokud odborník sám nevyřešil své vlastní problémy, neporozuměl vlastní povaze, pokud se nezbavil svých vlastních strachů, nemůže pomoct těm lidem, kteří s těmito problémy k němu přichází.

Nyní jsem uviděla tyto možnosti, perspektivu, že je to možné pro každého z nás. A v mém chápání, práce psychiatra, psychoterapeuta, psychologa je v první řadě velmi hluboká práce na sobě, je to cesta sebepoznaní (jedna z jeho forem). Nyní jsem uviděla takovou možnost, takovou perspektivu, jsem velmi ráda, proto obrovská vděčnost!

Elena Maslova: Existuje citát: „Když poznáváme sebe, učíme se chápat lidi kolem sebe“, proto začínáme u sebe.

Andrej Kovtunov: Velké poděkování všem za to, že jste si udělali čas a našli možnost přijet a připojit se ke „Hře profesionálů“! Zveme odborníky z různých oborů vědy, včetně příbuzných, lidí, kteří se sami setkali s podobnými projevy v sobě, kolem sebe v každodenním životě.

To je velmi zajímavé! Pro nás je důležitý názor každého. Práce v tomto směru již probíhá, připojilo se k nám poměrně hodně odborníků z různých zemí světa.

Již v tomto směru provádíme řadu studií, máme před sebou ještě spoustu práce, mnoho zajímavých pořadů. Prosím připojujte se, bude to zajímavé! Děkuji moc!

Alexandr Kravčenko: Děkuji! Mějte se hezky!

________________