Alkoholismus, drogová závislost: příčiny, následky a klíč k vyřešení problému
Text pořadu „Hra Profesionálů. Co je to vědomí? Film 2“. Část 5.
01:20:58 — 01:51:32
Jaké jsou příčiny alkoholismu, drogové závislosti, hazardních her a jiných závislostí? Co vyvolává konflikt a závislosti v člověku? Co je prvotní a druhotné vědomí? Proč tradiční psychiatrie nechápe skutečnou příčinu závislostí? Univerzální klíč k odstranění těchto zhoubných závislostí.
Předcházející článek: Co je příčinou strachu u dětí? Odkud pocházejí imaginární přátelé? Část 4
Alexandr Kravčenko, moderátor, účastník MSH „ALLATRA“ (Ukrajina): Budeme s vámi pokračovat v naší hře. Zrekapitulujeme si, o čem jsme mluvili: Diana vyprávěla o třech bratrech, o jejich životním příběhu, podělím se o velmi zajímavou statistiku. Jeden z bratrů spáchal sebevraždu. A pokud se nemýlím, Váš klient právě v procesu, kdy odmítl terapii, konzumoval alkohol. Správně?
A světová statistika ukazuje, že 65% sebevražd bylo spácháno pod vlivem alkoholu, neboli testy ukázaly, že v krvi lidí byl alkohol.
Z toho zajisté vyplývá dotaz, dotaz na vás jako na odborníky, bude se týkat závislostí: co můžete říci ohledně závislosti nejen na alkoholu, ale o všech těch, které dnes existují, které jsou vám známy ve vaší praxi? Možná, že něco nevíme, bylo by velmi zajímavé si to poslechnout. Prosím.
Klasifikace závislosti
Diana Olejnik, psychiatr, psychoterapeut (Ukrajina): Závislosti (ještě se jim říká „adiktivní“ chování, překládá se to jako „zlozvyk, navykání“) se projevují v chování člověka utkvělým vztahem k nějakému předmětu nebo druhu činnosti, který postupně nahrazuje smysl života tohoto člověka, nemožností to odmítnout a nemožností dosáhnout ve svém životě potěšení nějakým jiným způsobem (tím, co se považuje za jednoduché, zdravé).
V dnešní době je téma závislostí naléhavé nejen pro odborníky, ale celkově pro společnost. Našla jsem takovou zajímavou větu v posledních monografiích, článcích týkajících se tohoto tématu, které odborníci sdílejí, že „s každým novým krokem ve vývoji společnosti stále narůstá počet závislostí“.
A mimoděk se nabízí: a jedná se vůbec o rozvoj společnosti? Protože každému člověku je jasné, že jakýkoliv druh závislosti, to je destruktivní, zhoubné chování v životě člověka.
Projevuje se tím, že je člověk ve svém životě neustále závislý na nějaké látce nebo druhu činnosti, která se postupně stává jeho smyslem života, vytlačuje vše ostatní, přestože má zpravidla destruktivní charakter, brání adaptaci a přináší v životě mnoho problémů, tedy přidává problémy do života jak samotného člověka, tak i jeho blízkých lidí.
Běžně se rozdělují na chemické závislosti, jako jsou alkohol, narkomanie, toxikomanie, kouření a takzvané behaviorální či psychologické závislosti: závislosti spojené s příjmem potravy (stravovací závislosti), sexuální (na sexu), herní závislosti, nyní se k tomu přidávají internetové závislosti, workoholismus, ale to se považuje za společensky přijatelný druh závislosti a ve společnosti je podporován.
Hlavní příčiny šíření
alkoholismu a drogové závislosti
A pokud jde o to, co přispívá k rozvoji závislostí, tak tyto faktory se rozdělují, přece jen je uvedu a vysvětlím proč. Bývají biologické, sociální a psychologické. K psychologickým se řadí jakékoli druhy závislostí, které mají následující základ – vše pochází z dětství, vůbec všechny naše problémy pocházejí z dětství, závislosti také.
A co přispívá ke vzniku jakéhokoliv závislého chování v životě dospělého člověka? Obvykle je to neúplná rodina. Pokud se podíváme na statistiku, tak nyní vydrží zhruba 30% manželství, to znamená, že neúplná rodina je dnes ten praktický faktor, který se týká každé rodiny. Nedostatek pozornosti rodičů především k potřebám dítěte, nedostatečná emoční podpora, účast v životě dítěte.
Opět, jestli se vrátíme ke statistice, tak běžná rodina komunikuje denně s dítětem průměrně 20 minut. A to je dnes katastrofa. V tom mimochodem hraje svou roli workoholismus rodičů, který je také typem závislého chování. Dále: hádky, skandály v rodině, nějaké konfliktní vztahy mezi rodiči.
A ještě jedna taková věc, jako by opačná: nedostatek pozornosti – a na druhé straně hyperkontrola a přehnaná péče. To vše přispívá k tomu, že se u dítěte vytváří zaprvé nedůvěra v sebe sama, ke svým vlastním pocitům, k tomu, co prožívá, a pokud si nevěří, pak u něj vzniká nedůvěra ke světu a svět už může vnímat ostražitě a dokonce nepřátelsky.
Pokud jde o přehnanou péči, ta také vytváří tuto nedůvěru, to znamená, že rodiče už jako by svým vnitřním postojem oznamovali: „Nevěříme v tvou samostatnost, že to dokážeš sám“. V každém z těchto stavů, vztahů, ve vývoji takových vztahů je nedostatek lásky.
A člověk v dospělém životě jako by utíkal před realitou – to je podstatou závislostí. Je to způsob, jak utéct od reálného života. To znamená, že to, co ho obklopuje, nevnímá jako příležitost se radovat, být šťastný, cítit se bezpečně a tak dále.
Závislost a jak se jí zbavit – je to vždy volba člověka
Je tu ještě jedna velmi zajímavá věc, všichni odborníci si toho všímají: můžeme si dlouho povídat, něco vytýkat, přehrabávat se v tom, co bylo v dětství správné a co ne, ale jakákoliv závislost a její odmítnutí je vždy volbou člověka. Každý odborník, který s tím pracuje, to může potvrdit. Ve své práci se s tím často…
Alkoholismus
Vezměme si například zrovna alkoholismus. Existuje velmi zajímavá statistika. Mimochodem, nakolik je tento problém vážný. A celkově, téma závislostí je velmi rozsáhlé, dá se o něm mluvit, asi… jsou tu jednotlivá témata, mohou se tomu věnovat celá setkání. Pokud se však pozastavíme na takových rozšířených závislostech, jako jsou alkoholismus a narkomanie, tak dnes 1 ze 100 případů úmrtí u dospělé populace je zapříčiněno užíváním drog.
Existuje velmi zajímavá závislost, zřejmá. Vy jste říkali, že sebevraždy se často páchají pod vlivem alkoholu, tak tedy zločiny jsou také většinou spáchány pod vlivem alkoholu.
Drogová závislost
Další takovou věcí je narkomanie. Ta je totiž kromě vysoké úmrtnosti ještě neoodělitelně spojena s šířením HIV infekce. Existuje jakýsi rozsah údajů z různých zemí, ale zhruba od 30% do 74% narkomanů je nakaženo HIV. Podle údajů německých výzkumníků je účinnost prevence 20% a medikamentózní léčby 1%.
S tímto pochopitelně mohou odborníci nesouhlasit, ale všichni víme, jak jsou Němci důkladní… Přibližně do 90. let se tato statistika, alespoň v zemích bývalého SNS, vedla, a bylo to 20%. 20% bylo považováno za reálné procento, ne výše účinnosti při poskytování medikamentózní léčby. A vezmeme-li v úvahu, že v těchto 20% jsou lidé, pacienti, kteří se z toho dostali sami, udělali takovou volbu – odmítnout tento stav, tak se zde účast lékařů nejméně o polovinu snižuje.
Tradiční psychiatrie nechápe skutečnou
příčinu závislostí — proč?
Chtěla bych se vrátit k posouzení tohoto problému z hlediska hypotézy a znalostí, o něž se opíráme, vlastně i kvůli tomu byla tato hra navrhnuta. Jestli rozebírat závislosti… Totiž tato statistika, která ukazuje účinnost lékařské podpory, vypovídá o tom, že je málo efektivní.
My ve skutečnosti plně nerozumíme příčinám těchto závislostí. Když známe příčinu, můžeme s tím něco udělat, a pokud je příčina neznámá, pak je to všechno samozřejmě složitější. Podíváme-li se na závislosti z hlediska následujících znalostí: že člověk má dvojí povahu, že člověk je ve své podstatě duální, má živočišnou podstatu a duchovní podstatu. Duchovní podstatu člověka představuje Osobnost a Duše a živočišnou podstatu představuje jeho tělo a vědomí.
Již jsme mluvili o tom, že vědomí má strukturu pole. Na tomto setkání a i na tom předešlém jsme uváděli mnoho příkladů, že vědomí je agresivní vůči člověku, že proud myšlenek, který člověk může neustále pozorovat, většinou obsahuje negativní myšlenky a samozřejmě i negativní emoce, proto je dokonce logické, že člověk před tím chce utéct.
Ve skutečnosti to chce každý člověk. Jiná věc je – kam utéct? Pokud budeme posuzovat závislosti z hlediska Znalostí, které jsou uvedeny v knihách Anastasie Novych, a těch Znalostí, jež nám poskytuje Igor Michajlovič Danilov v pořadu „Vědomí a Osobnost. Od předem mrtvého k věčně Živému“, je tam úplně vysvětlena informace o prvotním a druhotném vědomí.
Role prvotního a druhotného vědomí při formování
závislostí
Prvotní vědomí člověka je vědomí, které je bezprostředně spojeno s jeho tělem, vědomí primáta, vědomí, které je typické pro každého živočicha. To je to, co Pavlov popsal jako první signální systém.
Druhotné vědomí je vědomí typické jen pro člověka, a v podstatě je to náš chladný intelekt, na který jsme velice pyšní. Co se tedy děje při závislostech? Vzpomeňme si na příčiny, kterých si všímají i sami psychologové, psychoterapeuti. Je to kontrola, tato funkce druhotného vědomí. V podstatě každý rodič, pokud necítí opravdovou lásku k dítěti, komunikuje z pozice tohoto kontrolora, druhotného vědomí, a potlačuje prvotní vědomí dítěte.
Takže dítě to v dětství zažívá. Dále jsem to tak vlastně i označila, intelekt – to je chladný intelekt, naprosto bezcitná struktura, surová a agresivní vůči Osobnosti člověka. Proto pokud člověk žije jako vědomí a neuvědomuje si, že může žít jako duchovní bytost a plně se ztotožní s vědomím, tak pak dojde ke konfliktu vědomí, a člověk dělá volbu.
Takovouto destruktivní volbou – užíváním narkotických látek, se prvotní vědomí všemi způsoby začíná bouřit proti druhotnému. Vybírá si zrovna tento způsob, jak vyřešit tento konflikt, který zažívá jako velmi silné vnitřní napětí.
Závislosti — jsou nadvláda vědomí nad Osobností
Alexandr Kravčenko: A zde mám mimochodem velmi důležitou otázku. Popsali jsme interakci mezi prvotním a druhotným vědomím zejména z hlediska závislosti, kdy dochází k jejich konfrontaci, pomocí čehož se tato naše „vnitřní opice“ snaží dominovat nad chladným intelektem.
Mám otázku: kde je v této chvíli člověk? Když v něm dochází ke konfliktu vědomí, kde je samotný člověk? K čemu přivádějí tyto závislosti: alkoholické, drogové, herní a tak dále?
Diana Olejnik: Ano, děkuji. To je velmi přesná otázka. V ní se ve skutečnosti skrývá i odpověď. Ve chvíli, kdy člověk užívá alkohol nebo drogy, se zcela přerušuje spojení Osobnosti s Duší, to znamená, že se blokuje duchovní složka člověka.
Pokud říkáme, že já jsem vědomí, pak člověk, v alkoholovém či drogovém omámení, je zcela pod vlivem vědomí, v daném případě prvotního vědomí pak vypadáme takhle. Pokud já jsem moje vědomí, tak to znamená, že já nakonec v jedné z těchto variant mohu mít takovou podobu, řekněme, takto vypadat, dospět k tomu, k takové sebedestrukci, v podstatě být jako zvíře.
Závislost je záměna vědomím touhy Osobnosti po skutečném štěstí a svobodě
PhDr. Tatjana Zinčenko, psycholog, psychoterapeut (Ukrajina): Můžu ještě něco dodat… Ohledně vzpoury jako takové, proč se to děje, co se potlačuje? Osobnost člověka touží prvotně po štěstí, lásce a svobodě. Pokud člověk sám sebe neidentifikuje jako Osobnost a je v podstatě spojený s vědomím (s druhotným nebo s prvotním, nebo střídavě, tedy s jedním, a pak s druhým), tak se to všechno transformuje (jestliže mluvíme o vzpouře prvotního vědomí proti kontrole druhotného, proti tomuto potlačení) v touhu po uspokojení, komfortu a po dominanci — pracují 3 instinkty.
To znamená, že když se člověk nachází v drogovém opojení, tak dostává náhražkové štěstí, maximální požitek — to je práce instinktu, prvotního vědomí. Když člověk může s jistotou něco prohlásit, dát osočovateli pár facek, říci vše, co si pod tlakem společenských a kulturních norem nedovolil, tak v ten okamžik realizuje instinkt dominance.
Takže v podstatě je to všechno záměna vědomí té opravdové touhy duchovní podstaty člověka po štěstí, svobodě a lásce.
Pokud je Osobnost neaktivní, pokud si člověk takto neuvědomuje sebe, pak jiné možnosti nejsou, a proto bude docházet k této záměně. K čemu jsme dospěli ve společnosti s dominancí vědomí? 98% světové populace má závislý model chování, který se tím nebo jiným způsobem realizuje.
Alexandr Kravčenko: Tedy takzvané šablony?
Tatjana Zinčenko: Ano. Závislostí.
Andrej Kovtunov, koordinátor MSH „ALLATRA“ (Ukrajina): Tato závislost – má se na mysli jakákoli… herní…
Tatjana Zinčenko: Ano, jakákoli… emocionální… 98%. Tudíž není jiná možnost. Člověk s prioritou vědomí nemůže být svobodný. Bude stejně tak či onak závislý, v té nebo jiné podobě.
Mechanismus vzniku návykového chování
Diana Olejnik: Jistě. Existují takzvané zóny potěšení v mozku a pokaždé, když má člověk z něčeho v životě potěšení (tyto zóny takto pracují), produkuje se například větší množství dopaminu. Tyto systémy fungují tak, že jakoby fixují to chování, díky němuž člověk dosahuje potěšení, konkrétně při alkoholismu a narkomanii.
Tyto opiáty se strukturou velmi podobají endorfinům, a proto se podle substitučního principu začínají integrovat a ničit normální práci mozku, tedy, už tam dochází k degradaci. Proto už člověk nemůže, a pokaždé potřebuje stále větší a větší dávku.
Samotné receptory, samotné neurony už začínají fungovat zcela v jiném režimu. Umírají celé úseky neuronů a jiné musí převzít jejich funkci. Dochází k určitým stadiím a bezpodmínečně i k selhání práce celého organismu. Minimální lhůta na zbavení se intoxikace alkoholem je 2-3 měsíce, aby se člověk jen dostal ze stavu intoxikace alkoholem.
To ještě neznamená, že okamžitě nevyjde a nepůjde… Aspoň aby se organismus více méně zregeneroval a člověk dostal šanci vrátit se k normálnímu životu, pokud se tak rozhodne. To je velmi důležitý moment – volba samotného člověka.
Ve společnosti není kritický přístup k alkoholu
Alexandr Kravčenko: V tom případě mám otázku v pokračování tohoto tématu týkajícího se závislosti na alkoholu, protože jde o skutečně rozsáhlý druh závislosti po celém světě, v té nebo oné míře. Mluvím o chronických alkoholicích a o „neškodném“ malém panáku před spaním. Spousta lidí to používá jako útěk před realitou, že?
Diana Olejnik: Ano, nebo jako možnost se jen tak uvolnit, uvolnit napětí.
Alexandr Kravčenko: Ano.
Diana Olejnik: A vypadá to jako neškodná činnost.
Alexandr Kravčenko: Kdo ve skutečnosti člověku nabízí zrovna takovou formu úniku od reality? Takovou formu uvolnění, takovou formu potěšení? A co z toho ve výsledku máme? Tudíž v koho se člověk mění po konzumaci alkoholu? Jak správně řekla Tatjana: je to zvíře. Je to pouhé zvíře, které je vedeno instinkty. A kdo stojí za těmito instinkty?
A opět hovoříme o světových statistikách: pro koho je výhodné, aby lidé konzumovali alkohol? Proč se to propaguje? Všude, v podstatě všude. A dnes, dokonce i v rodinách, se dospělí nestydí před dětmi otevřeně konzumovat alkohol. „To je normální“. Kdy se z toho stala norma ve společnosti? Kdy se být závislým stalo normou?
Co je ve skutečnosti alkohol?
Elena Prengemann, doktorka vyšší kategorie, rodinná medicína, psychosomatika (Německo): Někteří doktoři to ještě doteď svým pacientům doporučují. Existují prý takové studie na pacientech, neznámo kým sponzorované, že alkohol v malém množství, zejména červené víno, údajně prospívá zdraví, především zlepšuje průběh onemocnění srdečně cévního systému.
Existují lékaři, kteří na přednáškách doporučují lidem užívat alkohol v malém množství… Ptáme se, pro koho je to výhodné? Pokud každý lékař ví, že tento nervový jed způsobuje všechny zde uvedené následky: hypoxii mozku, kyslíkové „hladovění“, atrofii čelní kůry, nakonec encefalopatii, pak na co ho člověku doporučovat?
Komu se vyplatí to, že alkohol stojí v regálech v obchodech (tisíce druhů) – legalizovaná droga, když všichni vědí, že je to jed? A proč člověk do sebe vlévá vědomě jed a otravuje se, tedy zabíjí sám sebe?
Natália Stoljarova, lékařská psycholožka první kategorie (Rusko): Ve skutečnosti, nehledě na to, že lékaři vědí o tom, že alkohol je jed, kritický postoj k němu nemají dokonce ani oni sami. Například já pracuji v nemocnici a komunikuji s lékaři, konzumace alkoholu je nejrozšířenějším způsobem relaxace, to znamená, že skutečně není kritický postoj k alkoholu.
Navíc člověk, který vůbec nekonzumuje alkohol, je jak lékaři, tak i příbuznými považován za… no přinejmenším za zvláštního nebo nemocného, anebo „naprogramovaného“. Protože dát si skleničku vína se dnes opravdu považuje za normu a vůbec není normou, pokud nepiješ vůbec, proto se vztah k alkoholu opravdu podporuje.
Propagace alkoholu a drog ve filmech
Skutečně velká propagace alkoholu. Dokonce si vezměte jakýkoliv film: rodina sedí u stolu – musí tam být sklenka vína, nebo se schází nějaký pár – určitě se sklenkou vína, tedy probíhá propagace alkoholu. A je to všude.
Andrej Kovtunov: V podstatě se takovým způsobem vytváří stereotypy chování: když se člověk dostane do té či oné situace, vědomí mu úslužně nabídne ten či onen stereotyp z nějakého hraného filmu.
Diana Olejnik: Také jsem si vzpomněla: nedávno jsem potkala svou známou. Je to velmi vychovaný, chytrý, inteligentní člověk, má dvě děti (chlapec a děvče, už jsou v pubertě). Začaly jsme si povídat. A ona se usmívá a povídá: „Jé, nedávno jsem viděla takový film! Seriál, má 30 dílů, jedním dechem jsem ho zhlédla!“ říká. „Ty se asi na takové věci nekoukáš. Jmenuje se Narcos“. (Je to film o kolumbijském narkobaronovi a politickém činiteli. Kombinace je také velmi zajímavá).
Je matkou dvou dětí, a pokud se jí zeptáte přímo… Pamatuji si, jak kdysi říkala: „Bože můj, to jsou ale nešťastní rodiče, kteří mají děti narkomany. Nedej Bože! Už jsem se i modlila, aby, nedej Bože, takové neštěstí nepotkalo mé děti“. Tedy jako norma to je pro člověka absolutně nepřijatelné, v žádném případě, ani to, aby se dětem něco takového stalo, ani to, aby se šířily drogy. Jednoznačně kategorický postoj.
A tady se jedním dechem dívá na tento film, třicet dílů, spolu s babičkou, spolu s dětmi. A konec. A říká: „Víš co, opravdu takový zajímavý osud měl ten člověk. A vůbec je velmi sympatický, prostě mu neumožnili se projevit… To ano, samozřejmě peníze si vydělal ne příliš dobrými věcmi…“
Poslouchám ji, znám přece toho člověka, a říkám jí: „Posloucháš vůbec, o čem se teď bavíme? Máš představu, kolik životů, kolik úmrtí stojí za činností tohoto politického „sympatického“ člověka? „Kéž by mu umožnili se projevit! Ve filmu je ukázano, kolik by mohl udělat dobrých skutků““. A to stačilo. V jejím vědomí se už, jak se říká, dvířka pootevřela a ona se už na to dívá úplně jinak.
Alkohol a drogy zabíjejí duchovní výhonek v člověku
Alexandr Kravčenko: Člověku se předhazují různé druhy informací. Myšlenky přicházejí formou rozkazů. Existují třetí síly, které také chtějí ovládat člověka, které sledují své zájmy. Existují fobie, závislosti, které také vnucují člověku určitý model chování. Pro koho je to výhodné? Proč z nás dělají otroky? Proč námi chtějí manipulovat?
Diana Olejnik: Pokud můžu, ráda bych přečetla pár citátů z knihy „AllatRa“: „Jeden ze způsobů Živočišného rozumu, jak si může zcela podmanit člověka, je vyprovokovat v něm přání konzumovat alkohol nebo používat narkotika. Když začíná člověk konzumovat alkohol nebo používat narkotika, Živočišný rozum nad ním začíná zcela dominovat, zotročuje si ho, blokuje veškeré možnosti projevení síly vycházející z Duchovního principu…
Pro Duchovní podstatu člověka je to krach, obrazně řečeno je Duše umístěna do smrtelného jedovatého prostředí. Alkohol a drogy dělají z člověka poslušného otroka Živočišného rozumu a v nevelkých dávkách v něm zabíjejí jakýkoliv zárodek duchovna.
S postupem času se u člověka rozvíjí závislost na alkoholu nebo drogách“. Tedy pokud to někdo potřebuje, tak to potřebuje především tento systém, tento ďábel, pro to, aby v člověku zcela zabil jakékoliv projevy duchovního růstu, duchovní podstaty. Protože když se u člověka zachovává spojení s Duší, pak o jakém vyčerpání, o jakém nedostatku radosti může jít řeč? Je natolik naplněn a přitom naplněn opravdovým štěstím…
Tatjana se dnes zmínila o náhražkách, správně. Tyto náhražky v těchto závislých formách chování jsou přece náhražkami štěstí, je to podoba štěstí. Tento termín se překládá i jako napodobenina. A toužíme po napodobenině štěstí ve svém životě právě proto, že jsme už dávno zapomněli, co je to skutečné štěstí. Nemluvíme o tom, o těchto znalostech, nedávají se lidem od počátku, odmalička. Proto se ani rodiče nemohou podělit o tu pravou Lásku, ne proto, že nechtějí, ale proto, že často nevědí, jak se to dělá, neumějí to. Ve skutečnosti však každý člověk zná tento stav.
Iluze svobody výměnou za Život
Andrej Kovtunov: Dobře, mluvíte o náhražce štěstí a popište mi, prosím tedy, vysvětlete, jaké štěstí tedy dostává takový alkoholik? Jak jste říkaly, že alkohol je přijímán organismem, jako opiát, pro zvednutí nálady a tak dále. Je tomu skutečně tak, nebo je to iluze zvednutí nálady?
Diana Olejnik: Samozřejmě, že iluze, a přitom mnohdy krátkodobá iluze. Protože když se vrací do reality, všechno začíná být jen horší, přidávají se další problémy, konflikty, nedorozumění a člověk se stává sociálně izolovaným, nikomu nepotřebným. Proto to samozřejmě není o žádném skutečném štěstí… snad jen na nějaký okamžik, na nějaké krátké období u člověka vzniká tato iluze, ale je to jako lék proti bolesti.
Tytéž opiáty dávají například onkologicky nemocným, aby jim utlumili silné bolesti, a v tu chvíli člověk zapomíná, že je těžce nemocný, že zažívá tyto bolesti. To znamená, že jde o velmi krátkodobé působení, ale vedoucí v podstatě k takovým tragickým následkům. V honbě za touto iluzí člověk zabíjí sám sebe.
Andrej Kovtunov: Tudíž štěstí je — zapomenout na bolest? Takže… promiňte, chci si zažertovat, amnézie – je to vůbec štěstí?
Alexander Kravčenko: Absolutní.
Tatjana Zinchenko: Vzpomněla jsem si, že v pořadu „Vědomí — nástroj ďábla“ Igor Michajlovič dobře řekl: „V základě všeho je jen jeden program – něčí nenasytný hlad“. To znamená, že pýcha je vlastně spouštěcím tlačítkem. Ale ve své podstatě je to výhodné pro systém, protože tím, že dostane člověka do závislosti, získává neustálý přítok energie, protože když ten vystřízliví z alkoholického opojení, bude se cítit sklesle, bude v depresi, deprimován, takže trvalý negativní emoční stav. To znamená, že bude dávat, dávat a dávat…
Natalja Stoljarova: Vzpomněla jsem si na slova Igora Michajloviče z pořadu „Vědomí a Osobnost. Od předem mrtvého k věčně Živému“, jasně tam říká o tom, co nutí člověka požívat alkohol. Diana již říkala o prvotním a druhotném vědomí. Igor Michajlovič vysvětluje, že když člověk požije alkohol, oslabí se vliv druhotného vědomí.
A právě tyto utkvělé myšlenky, pochybnosti, strachy, obrázky přicházejí od druhotného vědomí, které, jak jsme si již v prvním pořadu vyjasnili, mají velmi agresivní, nutkavý a velmi negativní charakter a člověku se s tím opravdu těžko žije.
Když člověk požije alkohol, tato dominance druhotného vědomí se oslabí a prvotní vědomí získá určitou iluzi svobody od tohoto negative, cítí se více svobodné a uvolněné.
Ale ve skutečnosti je to pouhá iluze, protože Osobnost v tomto případě prohrává, jelikož ztrácí spojení se zdrojem, s Duší, a z hlediska perspektivy je to 100% subosobnost. A pokud subosobnost, o nichž jsme již dnes hovořili, to je… potrava pro systém na stovky tisíc let dopředu.
VIDEO: Alkoholismus. Drogová závislost. Cesta mrtvoly.
Fragment z pořadu „Vědomí a Osobnost. Od předem mrtvého k věčně Živému“, 10:52:15 —10:54:38.
_________________
Následující článek: Jak se vypořádat se strachem a panickými stavy, Část 6
Pořad „Hra profesionálů. Co je to vědomí? Film 2“: https://allatra.tv/cs/video/hra-profesionalu-co-je-to-vedomi-film-2