„Útok na jeden z konstitutivních rysů demokracie je evidentně útokem na demokracii jako takovou“, upozorňuje prof. PhDr. Zdeněk R. Nešpor, Ph.D. v rozhovoru o problematice antikultovního hnutí. Aktivita tohoto hnutí v současné době stoupá, a to jak snahou ovlivnit veřejné mínění, tak i působením na státní a výkonné orgány.
Antikultovní hnutí ve společnosti vyvolává morální paniku a využívá k tomu senzacechtivá média: „Média a čím dál tím víc i politika fungují na jaksi významných negativních zážitcích, takže když ukážete jednoho trpícího člověka, nebo člověka, který o sobě tvrdí, že trpí, tak je to vděčné téma. Když ukážete sto spokojených lidí, tak to nikoho nezajímá,“ upřesňuje profesor Nešpor.
Antikultovní hnutí je tvořeno vícero proudy. Zatímco konzervativní část hnutí má jasné vymezení „správné” religiozity a proti té „nesprávné” bojuje argumenty jak teologickými, tak společenskými, tak liberální skupina antikultovního hnutí odsuzuje jakékoliv náboženství jako takové. Jak však zmiňuje profesor Nešpor: „Oni sami se považují za liberály, ale liberály jsou dotud, dokud ostatní dělají to, co oni sami chtějí.”
Třetí skupinou antikultovního hnutí tvoří tzv. „odpadlíci”, kteří získávají podporu u konzervativních i liberálních proudů k aktivnímu boji proti skupinám, kterých byli původně součástí.
V rozhovoru se dále dozvíte:
* paralely mezi seznamy Apologetického centra v období nástupu nacismu a současnými seznamy sekt a nežádoucích skupin evidovaných zástupci antikultovního hnutí
* historie se opakuje - hrozí deregistrace Svědků Jehovových?
* co je to náboženství?
* jak bránit demokracii před antikultovním hnutím
Rozhovor s prof. PhDr. Zdeňkem R. Nešporem, Ph.D.
religionista, historik, sociolog a antropolog,
vedoucí Katedry historických věd Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy,
vedoucí vědecký pracovník Sociologického ústavu Akademie věd České republiky
