V Jižní Koreji zuří největší požáry v historii země. Vichřice na letišti v Portugalsku převrátila letadla. Ruskou Kamčatku během dvou dnů zavalil sníh, a na Sibiř březen nečekaně přinesl letní teplo. Nejvíce znepokojující je však aktivace sibiřského chocholu - obřího proudu magmatu vystupujícího z nitra Země. To vše se dozvíte v přehledu přírodních katastrof, ke kterým došlo v týdnu od 19. do 25. března.
Jižní Korea
Země čelí jedněm z nejhorších lesních požárů ve své historii. Lesní požáry spálily více než 38 600 hektarů. Počet shořelých budov, včetně obytných domů, továren a skladů je 2600. Téměř 38 000 lidí bylo evakuováno. Požáry v zemi si vyžádaly 28 mrtvých a 32 zraněných.
Do hašení požáru bylo zapojeno 9200 hasičů a záchranářů a 105 vrtulníků. Navzdory obrovským nasazeným prostředkům se však požáry nepodařilo zcela uhasit. Situaci zhoršuje silný vítr a suché počasí.
Bouře Martinho
19. a 20. března zasáhla Portugalsko silná bouře Martinho, která přinesla přívalové deště a vítr o síle hurikánu. Nejvíce zasažena byla metropolitní oblast Velkého Lisabonu, kde bylo zraněno nejméně 8 lidí. Na letišti v Cascais navíc silný vítr převrátil několik malých letadel.
Následujícího dne, 21. března, zasáhl Martinho území Španělska. Ve městě Aguilas napadlo za pouhou hodinu 70 mm srážek. A v Madridu se díky neustávajícím dešťům stal březen 2025 nejdeštivějším za celé období meteorologických pozorování ve městě.
Malajsie
Od 19. března sužují jižní stát Johor v Malajsii silné a nepřetržité deště. V 6 okresech překročily hladiny řek nebezpečnou úroveň a způsobily bleskové záplavy. Ve čtvrti Kampung Pasir Tebrau vystoupala voda tak vysoko, že byly vidět pouze střechy domů. Více než 13000 lidí bylo evakuováno ze zaplavených domů a umístěno do 95 dočasných evakuačních center.
Saúdská Arábie
Extrémní množství srážek zasáhlo Saúdskou Arábii od 19. března. V oblasti hlavního města Rijádu napadly během 3 dnů 3 měsíční normy srážek. Ve městě Džidda, v provincii Mekka, za pouhé dva dny napršelo tolik srážek, kolik obvykle napadne za celý rok. V oblasti Asir byly lijáky doprovázeny velkými kroupami, které pokryly vrcholky hor a silnice, čímž proměnili krajinu na zimní scenérii.
Rusko
Prudké oteplení vedlo k nečekaně brzkému ledovému driftu na řekách Sim a Gumbeyka v Čeljabinské oblasti. Ve městě Aša se záplavy začaly tak rychle, že mnoho obyvatel nestihlo zachránit svůj majetek a domácí zvířata. 23. března zasáhl Petropavlovsk-Kamčatskij silný sněhový cyklon. Za 2 dny napadlo více než 82 cm sněhu, což je podle vedoucího městského obvodu více než za celou předchozí zimu. V Přímořském kraji došlo během necelého dne ke 2 zemětřesením s hlubokým ohniskem o síle 4,5 a 4,4 stupně. Minulý týden byly na Sibiři překonány stovky teplotních rekordů.
19. březen v Novosibirsku byl nejteplejším dnem za posledních sto dva roky.
20. března se v první desítce nejteplejších míst Ruska ocitly osady v Altajské republice, Krasnojarském kraji, Irkutské oblasti a Chakasii.
A dokonce i v noci bylo v mnoha osadách teplo jako v létě. Ve městě Krasnojarsk 21. března v noci teplota bylo o celých 22 stupňů více, než je klimatická norma!
Pokud ještě někde existují lidé, kteří pochybují o nárůstu kataklyzmat, tak Sibiřané mezi ně rozhodně nepatří - ti už to pociťují na vlastní kůži. Stačí si přečíst místní blogy nebo komentáře ke zprávám o počasí a je to jasné: k takovým změnám zde dochází poprvé, dokonce i starousedlíci přiznávají, že něco takového ještě nezažili.
Důležitou zprávou je, že vědci zjistili příčiny těchto anomálií. Jednou z nich je obří magmatický chochol vystupující z hlubin Země pod územím Sibiře. Ten dnes způsobuje přírodní anomálie nejen na Sibiři, ale má vliv i na rostoucí počet živelných pohrom po celém světě.
S cílem varovat před tímto nebezpečím připravila mezinárodní skupina vědců s podporou dobrovolníků zprávu „O hrozbě průlomu magmatického chocholu na Sibiři a způsobech řešení tohoto problému“.
Ve zprávě jsou podrobně rozebrány alarmující příznaky aktivity chocholu. Tání permafrostu, aktivace bahenního vulkanismu, zahřívání půdy, zvýšená seismická aktivita a další. Kromě toho je navržen konkrétní program plánovaného řízeného odplynění chocholu jako způsob, jak zabránit potenciální katastrofě.
Tato zpráva není pouhou vědeckou studií, ale jasným akčním plánem. Jejím cílem je donést důležité informace veřejným i soukromým organizacím, vědecké komunitě a všem, kteří jsou připraveni jednat, aby vyřešili problém prudkého nárůstu přírodních kataklyzmat na celém světě.