Spolehlivé informace o klimatických katastrofách sledujte v předchozích vydáních.
Kvůli vydatným dešťům na začátku července 2020, došlo v řadě zemí k sesuvům půdy. Tuny horských hornin smetou vše na své cestě. Bohužel to vede k lidským obětem.
V novém vydání Mimořádných zpráv sledujte:
Sesuvy půdy v Nepálu, Indii, Číně
8. července 2020 vyvolaly přívalové deště v jihozápadní části Číny záplavy a sesuvy půdy, které měly za následek smrt lidí. Masivní sesuvy rozmoklé deštěm půdy zasypaly tři obydlené části v provincii Kuej-čou. Nejméně 150 obyvatel bylo přemístěno na bezpečné místo. Také byla vážně poškozena infrastruktura.
Od 8. do 10. července 2020 se monzunové deště v Nepálu staly příčinou záplav a četných sesuvů půdy v několika provinciích Bagmati-Pradéš a Gandaki-Pradéš. Jsou zde mrtví a pohřešovaní. Kvůli složitým povětrnostním podmínkám byly mnohé domy a vozovky vážně poškozeny, záchranáři se obtížně dostávali k místům tragédie. Jen v obci Barabice povodněmi smetly 14 domů. Také, kvůli nepřetržitému lijáku se během dvou dnů řeka Narajani a další vodní nádrže země přeplnily. Podle Národního úřadu pro rizika přírodních katastrof se tato sezona v Nepálu stala nejsmrtelnější za 11 let.
10. července 2020 došlo na severovýchodě Indie v regionu Arunáčalpradéš také k mnoha sesuvům půdy. Jsou zde mrtví a pohřešovaní. K sesutí došlo kvůli silným lijákům, které trvaly 5 dní v kuse. V Itánagaru napadlo 142 mm srážek, které vyvolaly sesuvy půdy. V řekách se zvýšila hladina vody. Byly poškozeny domy a narušeno dopravní spojení.
Tropická bouře Fay, Tornáda v USA, záplava v Brazílii
V minulém vydání jsme vás informovali o ničivém cyklónu v Brazílii. O několik dní později se obyvatelé země znovu potýkají s úderem živlu.
10. července 2020 zasáhlo správní centrum provincie Mendoza v Argentině rekordní sněžení. Sněhová pokrývka činila 1,5 metru. A v oblasti lyžařského střediska Las Lenys byla zaznamenána vrstva sněhu vysoká přes 4 metry. Neobvyklé je, že v těchto regionech nebyla roky taková sněhová pokrývka a letos takové množství sněhu napadlo za pouhých deset dní. Zároveň byl v provincii Rio Negro zaznamenán teplotní rekord - minus 23 stupňů.
A v jižních oblastech Brazílie došlo k rozsáhlým záplavám a k sesuvům půdy. Čtyři města ve státě Rio Grande do Sul, vyhlásila mimořádný stav. Bohužel jsou zde mrtví. V několika státech, kvůli intenzivním dešťům, vyšli místní řeky z břehů. K 11. červenci 2020 bylo více než 7 000 lidí nuceno opustit své domovy. Tisíce domů je poškozených a zatopených.
V oblasti Velkých planin na středozápadě USA opět zuří tornáda. 8. července 2020 byla v západní části státu Minnesota zaznamenána mnohočetná smršť. Bohužel je zde mrtvý. Poškozené jsou domy a farma. Tornáda projevují maximální aktivitu v květnu a červnu, ovšem letos jich bylo zaznamenáno malé množství. Chci podotknout, že už nejen klimatologové, ale i obyčejní obyvatelé pozorují ve svých regionech posun sezón o jeden až dva měsíce.
11. července 2020 dosáhla tropická bouře Fay severovýchodní pobřeží USA. K nejsilnějšímu úderu došlo v oblasti Atlantic City v New Jersey. A v jednotlivých částech státu Delaware napadlo až 150 mm srážek, v porovnání s tím, že dříve činila norma v průměru 50 mm. Ještě dříve, 9. července napadla více než měsíční norma srážek v oblasti Ocean City ve státě Maryland. Mnohé ulice byly zaplaveny, což zkomplikovalo provozu na silnicích. Tato tropická bouře, šestá největší bouře od začátku sezóny, se v Atlantiku stala rekordně ranou za celou dobu satelitního pozorování, které probíhá od roku 1960.
Hladina vody ve Viktoriině jezeru (Afrika) stoupla o 1 m. Ochlazení na Kypru
Posun klimatických sezón pozorují nejen obyvatelé Severní a Jižní Ameriky, ale i dalších kontinentů.
8. července 2020 systém nízkého tlaku netypický pro tuto sezonu s lijáky a bouřkami zasáhl Kypr. Na ostrově sice deště s bouřkami nejsou nic neobvyklého, ale takové prudké ochlazení je typické pouze v zimě, nikoliv v červenci, kdy teploty dosahují ročního maxima. Také letos na Kypru dochází k nárůstu takových povětrnostních poklesů. Jen v červnu se podobné klimatické anomálie staly nejméně třikrát. Meteorologové uvedli, že tyto jevy jsou přímo spojeny s globální změnou klimatu a nejsou typické pro daný region, protože běžně probíhají v severních částech Země.
V Africe, v největším jezeře Victoria, hladina vody od podzimu 2019 stoupla o více než 1 m a neustále stoupá. Podle odborníků přispěly k tomuto zvýšení dlouhotrvající deště. Dalším faktorem je nerovnováha mezi rychlostí přítoku vody a rychlostí jejího vypařování, neboť srážky padají rychleji, než se voda vypařuje z jezera. Kromě toho, 20% přitékající vody závisí na několika řekách, které se nacházejí proti proudu, z nichž některé pramení stovky kilometrů daleko. Za poslední dobu se příjem vody z řek do jezera zvýšil prakticky na dvojnásobek. Oproti loňskému říjnu se přísun vody do horního toku Nilu v Ugandě zdvojnásobil. Mnoho obyvatel Ugandy je závislých na zemědělství jako zdroji živobytí. Díky stoupající hladině jezera byly už zasaženy systémy pitné vody, infrastruktura, zdravotnická zařízení a hydroelektrárny. Z pobřežní linie byly odplaveny vrstvy půdy s rostlinami, což vedlo ke vzniku plovoucích ostrovů se stromy, které, jakmile narazí do turbín, vedou k výpadku elektřiny.
V rámci projektu Klima pohledem očitých svědků se nám podařilo si popovídat s obyvatelem Afrického kontinentu. A on se podělil o svá pozorování změny klimatu ve svém regionu.
Očitý svědek Martin z Keni: Jmenuji se Martin Aketch. Jsem specialista v oblasti šíření zemědělství v Nairobi, se sídlem v Keni. V Keni období dlouhých dešťů obvykle začíná od března do června a období krátkých dešťů od září do listopadu a končí v prosinci. A tak tomu bylo po dobu 30 - 40 let. Poslední tři až čtyři roky ale pozorujeme významné změny týkající se období krátkých a dlouhých dešťů. Například loni, v roce 2019, období krátkých dešťů začalo v srpnu a trvalo až do prosince. V některých oblastech trval až do února, do začátku období dlouhých dešťů. Tj. sezóna dešťů u nás začala v srpnu a trvá do dneška. V období mezi prosincem a únorem bylo sice jen několik dešťů, ale celkově pršelo neustále. Takže pozorujeme mnoho záplav. Mnoho lidí musí opustit svá bydliště. Pozorujeme také změny v každodenní činnosti lidí. Obvykle máme v Nairobi například chladné sezóny. Chladné sezony začínají v červnu a až srpnu (myslím, že ve vaší zemi je v tuto dobu léto). Loni jsme pozorovali něco jiného. Protože nebylo takové chladno, jaké jsme očekávali. V průběhu jednoho měsíce, června bylo teplo, a pak jsme v červenci očekávali, že bude velká zima, ale ono se oteplilo a pak to zase pokračovalo. A potom opět byly deště jako obvykle. Tj. pozorujeme, jak deště neodpovídají období, neprší v souladu s dříve pozorovanými vzorci. Vše se to dělá proto, abychom lidem pomohli v jejich zemědělské činnosti a každodenním životě. To jsou právě ta specifika počasí, která pozorujeme v Keni.
Záplavy Rusko, Indie, Bangladéš, Turecko, Arménie
V městech Turecka a jižní Asii si katastrofy nadále vybírají svou daň v podobě lidských životů. A kvůli živlu v Krasnodaru a Gümri přímo uprostřed ulic museli být lidé evakuováni z prostředků hromadné dopravy.
V Rusku zasáhl 14. července přívalový déšť Krasnodar. Jen za pár hodin napadla v centrální části města téměř měsíční norma srážek. V důsledku toho došlo k mnohočetnému zatopení silnic a území. Byl zastaven provoz tramvají a cestující museli evakuovat záchranáři.
O den dříve na jihu Krasnojarského kraje, v Sajano-Šušenské přírodní rezervaci, napadl letní sníh v době, kdy se teplota vzduchu pohybovala mírně nad nulou. Také se uvádí, že v této roční době je sníh dokonce ve vysokohorských oblastech rezervace nezvyklý, a pro výšky kolem 1500 metrů nad mořem je to obecně netypický jev. Léto je v tomto roce v Šušinském a dalších oblastech na jihu Krasnojarského kraje poměrně netypické. Prakticky denně prší, jsou bouřky, silný vítr a kroupy, které poškozují zemědělské kultury a majetek místních obyvatel.
12. až 13. července 2020 došlo na severovýchodě Turecka po přívalových deštích také k záplavám a sesuvům půdy. Bohužel jsou zde mrtví. Několik lidí bylo zraněno. Za pouhých 24 hodin napadlo ve městě Chaely v provincii Rize více než dvouměsíční norma srážek. V důsledku živlu byla poškozena řada domů a také silnice. 13. července 2020 zasáhl arménské město Gümri vydatný liják s kroupami. Za pouhých pár hodin se jeho ulice a silnice ocitly pod vodou a velké množství krup se proměnilo v ledové kry. Byly zatopeny domy. Lidé uvízli ve svých dopravních prostředcích na silnicích a čekali na příjezd záchranářů.
Záplavy stále pokračují v zemích jižní Asie. Monzunové deště už postihly téměř 4 miliony lidí a asi třetina Bangladéše je pod vodou. Přívalové deště vedly k rozvodnění dvou hlavních říčních systémů Himálaje, Brahmaputry a Gangy, které protékají Indií a Bangladéšem. Bohužel kvůli živelné pohromě zemřelo mnoho lidí, v době, kdy desetitisíce obyvatel musely opustit své domovy.
Stále více lidí strádá následky klimatických změn. Živelné pohromy zachvacují celé země a dokonce i kontinenty. Vždyť klima se mění mnohem rychleji, než se dříve myslelo. Tyto změny lidstvo nemůže ovlivnit, protože k těmto procesům dochází cyklicky. Dnes není nikdo pojištěn proti možnosti v jediném dni přijít o všechno: majetek, přístřeší, nebo ztratit to nejcennější - život. Když ve společnosti dominují materiální hodnoty nad duchovními, stává se jakákoliv živelná pohroma pro většinu lidí nepřekonatelnou překážkou. Šanci na přežití v daných podmínkách mají jen ti, kteří jsou připraveni a mohou se sjednotit, a jsou schopni nezištně jednat a pomáhat bližnímu. Můžeme v krátké době vybudovat Tvořivou společnost. Společnost, ve které, jak říká první osnova, je nejvyšší hodnotou lidský Život.
Pojďme se společně podívat na úryvek z pořadu za účasti Igora Michajloviče Danilova: Změna klimatu. Začátek velké pohromy
Ž: Ano, u lidí vzniká otázka „jestli nevidím tyto kataklyzmata za svým oknem…“ On vidí, že jsou zničeny domy, že už se to děje, ale „za mým oknem je všechno v pořádku. Možná jen meteorologové přehánějí?“
IM: Zastrašují.
Ž: Zastrašují.
IM: Oni vždy zastrašují. Víte jak… už v průběhu tisíce let povídají o konci světa, došli dokonce do bodu, že každý rok, nebo dokonce třikrát ročně či vícekrát stanoví konec světa. Je přirozené, že vědomí lidí se tomu přizpůsobuje a vnímá to už jako strašáka. Mnozí si na tom prostě začali dělat byznys, a všechno to je jakoby směšné a veselé… (T: Politici také.) Ale nějak jsem je teď neviděl se usmívat v Davosu, ano? Oni se nějak moc neusmívali a ani neprotestovali, už netvrdí, že jsou to pohádky. Proč? Protože umějí počítat. Shromáždili se právě ti, kdož „dělají počasí ve světě“. Mám na mysli, v ekonomickém světě. A už sedí a počítají svoje ztráty, protože velmi dobře chápou, že budou donuceni se rozloučit s obrovskými kapitály. Vždyť je to tak. Ale jsou to pouhé peníze. A zítra budou donuceni se rozloučit s mnohem závažnějším – s obvyklým způsobem života, a pak už, promiňte, i s tím, čemu se říká „život“. Není to tak? Tak. A co, budeme i nadále takhle sedět, filozofovat, diskutovat, vymýšlet „pojďme vybírat nějaké poplatky, bojovat s klimatem, snižme emise CO2. Lépe trošku ztratíme teď, ale pak uchováme…“ A co si oni uchovají? Kvůli tomu, že lidstvo přestane používat uhlovodíky, se nic už nezmění. Tedy vytvoříme si ještě problémy navíc. Přestaneme používat pro nás obvyklé druhy energie, které teď nutně potřebujeme, a jako bychom tím něco zastavili. Co tím můžeme zastavit? Jednoduchá otázka pro chytré lidi. Nic. Protože je to řetězová reakce, kterou už nejsme schopni zastavit, a progrese platí stále.
Podrobněji o tom, jaké má lidstvo východisko, se můžete dozvědět v v pořadech s účastí Igora Michajloviče Danilova.
Zveme všechny, aby se připojili ke klimatickým projektům Mezinárodního společenského hnutí „ALLATRA": https://allatra.tv/allatra-climate/cs/
E-mail: [email protected]