Spolehlivé informace o klimatických katastrofách sledujte v předchozích vydáních
V tomto vydání se dozvíte:
- Bouře a zemětřesení ve Španělsku
- Bouře Kryštof (silný déšť a sníh) ve Velké Británii
- Tropická cyklóna Eloise na Madagaskaru a v Mosambiku, záplavy v Austrálii a Indonésii
S nečekaným množstvím přírodních kataklyzmat se v lednu 2021 potýkali obyvatelé Španělska. Nejprve mohutné a rekordní sněžení, poté anomální mrazy a na konci měsíce řádili v zemi jedna za druhou bouře. A v jednom z regionů byla pozorována zvýšená seismická aktivita.
Bouře a zemětřesení ve Španělsku
Nebývalá řada bouří prakticky současně dopadla na Pyrenejský poloostrov. 20. ledna 2021 řádila v jižní a severozápadní části Španělska bouře Gaetan. Doprovázeli jí vydatné deště a větry s nárazy až 130 km/h.
O dva dny později zasáhla Pyreneje bouře Ortens. V mnohých centrálních částech Španělska přesahovala rychlost větru 100 km/h, což mělo za následek polámané stromy a poškozené budovy. Téhož dne také bouře Hortenzie přinesla na ostrov Mallorca ničivé větry s nárazy až 170 km/h. Jsou zde zranění. Živel poničil fasády budov, poškodil vozidla, polámal stromy a pouliční konstrukce. Mnohé silnice byly kvůli sesuvům půdy uzavřeny.
23. ledna 2021 došlo ve španělské provincii Granada ke dvěma zemětřesením. Magnituda toho nejsilnějšího činila 4,4 stupně. Ohnisko se nacházelo v hloubce 5 km. Ve městě Santa Fe, kde se epicentrum nacházelo, bylo poškozeno mnoho obytných domů a budov. Hlášen byl také jeden zraněný. Obyvatelé mnoha přilehlých území pocítili podzemní otřesy. Tato seismická událost se stala nejsilnější v provincii za poslední desetiletí. O několik hodin později došlo k zemětřesení o síle 3,3 stupně. Kromě toho bylo mezi hlavními otřesy zaznamenáno několik dotřesů.
Bouře Kryštof (silný déšť a sníh) ve Velké Británii
19. až 21. ledna přinesla bouře Kryštof na území Velké Británie vydatné deště a sníh. Za pouhých 48 hodin napadlo v některých částech Clevelandu v severním Yorkshiru více srážek než obvykle za celý měsíc. A v Gwyneddu bylo zaznamenáno téměř 190 mm srážek, a to navzdory skutečnosti, že průměrná měsíční norma ve Walesu za celý leden nepřesahuje 160 mm. V některých oblastech byla vyhlášena mimořádná situace. 21. ledna byli na předměstí Manchesteru evakuováni obyvatelé z více než 2 000 domů.
Kvůli vydatným srážkám dosáhla hladina vody v mnohých řekách nebezpečně vysoké úrovně. Povodňové vody zatopily budovy. Situaci také zhoršilo silné sněžení. Většina horských silnic byla neprůjezdnými kvůli sněhu a níže položené silnice kvůli záplavám. Došlo k narušení železniční a silniční dopravy. V Anglii byla centrální část města Northwest zcela zatopena. Zanedlouho mohutná sněžení zaútočila s ještě větší silou, když zasáhla některé oblasti Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska. Zároveň obyvatelé anglického hrabství Hampshire pozorovali vzácný meteorologický jev – sněhovou bouřku.
Tropická cyklóna Eloise na Madagaskaru a v Mosambiku, záplavy v Austrálii a Indonésii
19. ledna 2021 zasáhl města Madagaskaru tropický cyklón „Eloise“ doprovázený vydatnými lijáky a rychlostí větru až 95 km/h. Více než 1 000 lidí bylo postiženo a bohužel jsou zde mrtví. Byly zatopeny a zničeny desítky domů. Bouře zamířila k břehům Mosambiku, kde už několik dní pršelo. V některých oblastech napadlo až 300 mm srážek, což přesáhlo dvojnásobek měsíčního průměru.
23. ledna 2021 cyklóna Eloisa dosáhla pobřeží jihovýchodní Afriky s rychlostí větru až 160 km/h. Bohužel jsou zde mrtví. V Mosambiku vyvolali přívalové deště rozsáhlé záplavy. Více než 8 000 obyvatel bylo evakuováno. Mnoho domů bylo zničeno nebo poškozeno, v ulicích se topila auta. Silný vítr přetrhával elektrické vedení, povaloval sloupy i stromy. Zaplaveno bylo tisíce hektarů zemědělské půdy.
V téže době v Manado, indonéské provincii Severní Sulawesi, vyvolaly vydatné lijáky povodeň, která vedla ke ztrátám na životech. Přeplněné řeky se vylily z břehů, proudily ulicemi města a odnášeli sebou automobily. Hloubka povodňových vod místy dosahovala 4 metrů. Doslova za několik minut byly zatopeny sklepy a první patra budov. Při záchraně svých životů lidé ve spěchu vylézali na vyvýšená místa. Týmy záchranářů natahovali ulicemi lana a evakuovali lidi broděním, protože použití plavidel za takových podmínek nebylo možné.
Ještě dříve, 19. ledna 2021 ve státě Queensland, Austrálie, vyvolaly přívalové deště v některých oblastech záplavy. V Redland City napadlo asi 190 mm srážek, což je měsíční norma. Z toho 140 mm napadlo za pouhé 2 hodiny. Záchranáři byli evakuováni řidiči, kteří uvízli v povodňových vodách. Meteorológové poznamenali, že takové množství srážek bylo v tomto regionu nejvyšší za posledních 100 let.
Jen si to představte, 185 živelných pohrom postihlo Indonésii za pouhé tři týdny ledna 2021. Z toho 12 zemětřesení o síle vyšší než 5 stupňů. Více než 30 sesuvů a 120 záplav.
Navzdory rozvoji technologií zůstávají lidé v moderní společnosti stále zranitelní vůči mohutným projevům živlů. A v tomto kontextu zůstává otázka hodnoty života člověka vždy v čele, protože právě život dává smysl všemu kolem.
Fakta a nové důkazy
Dnes dochází k nedorozumění a podceňování rozsahu vlivu astronomických procesů a jejich cykličnosti na globální změnu klimatu na Zemi, ale fakta jsou zjevná.
Fakta jsou neoblomná, a právě fakta hovoří o nezvratných změnách klimatu:
V loňském roce 2020 byl stanoven rekord rychlosti otáčení Země. Planeta udělala nejrychlejší otočení kolem své osy v celé historii pozorování. Pozoruhodné je, že doposud se Země stabilně zpomalovala a do roku 2017 se rychlost rotace snížila o 4 milisekundy.
Délka dne závisí na rychlosti otáčení Země. V roce 2020 bylo zaznamenáno 28 nejkratších astronomických dnů. Délka dne je nyní v průměru o půl sekundy kratší než obvyklých 24 hodin. Může se zdát, že půl sekundy není moc, ale vede to ke zvýšené seismické a vulkanické aktivitě, ovlivňuje to také sílu hurikánů a teplotní anomálie na planetě.
Rok 2020 se stal nejteplejším na planetě v celé historii pozorování. Vědci upozorňují, že nejteplejších bylo i posledních šest let a celkově, desetiletí od roku 2011 do roku 2020.
Kromě toho je v současné době v oceánech planety zaznamenána nejvyšší teplota za posledních 65 let. Oteplování oceánů také přispívá k zesílení bouří a hurikánů a vytváří další riziko záplav. V loňském roce se v oceánu zformoval rekordní počet tropických bouří, z nichž dvanáct dosáhlo souše, čímž vytvořili nový rekord v jejich počtu.
Arktida zase rychle ztrácí ledovou pokrývku, na arktických souostrovích se v posledních letech stále častěji objevují kvetoucí rostliny. A roztopený permafrost rychle proudí do oceánu a mění pobřeží. Anomální obří ozonová díra v Antarktidě se nečekaně rychle uzavřela koncem prosince 2020. Ta přitom rychle rostla od poloviny srpna a dosáhla maxima 20. září a pokryla velkou část Antarktidy. Za 40 let monitoringu ozonové vrstvy byla tato díra jednou z nejhlubších a existovala nejdelší dobu.
Fragment z rozhovoru s doktorem geologicko-mineralogických věd Vladimirem Leonidovičem Syvorotkinem
V dnešní době převládá názor, že ozonové díry vznikají v důsledku lidské činnosti, ale například doktor geologicko-mineralogických věd Vladimír Leonidovič Syvorotkin se domnívá, že příčinou vzniku ozónových děr je degazace vodíku a dalších plynů z útrob země
Souhlasím s tím, že skutečně žijeme v době klimatických změn. A jen chci zdůraznit, v čem se tato změna z mého pohledu projevuje. V rostoucím kontrastu povětrnostních anomálií. Každá mapa ozonové vrstvy, zejména anomálií, zachycuje mapu degazace planety. Takže vodík ničí ozonovou vrstvu.
Sleduji to už několik desetiletí. Před 30 lety jsem navrhl vodíkovou hypotézu destrukce ozonové vrstvy. Obhájil jsem kandidátskou, doktorskou práci a potom jsem v roce 2005 jsem provedl ověřovací experiment na Kolském poloostrově, kde senzor stále pracuje. Snažil jsem se zachytit okamžik, kdy bude ničena ozonová vrstva, pak by podle mé teorie měl přijít vrchol emise vodíku.
To se stalo a ještě to pokračuje. V tomto případě to už vím a jsem si jistý. A pak postupně život přivedl k tomu, že zkoumáním na mapách ozonu jsou tyto díry ozonové, protože pro geology je tato mapa ozonové vrstvy, tam kde se objevují ozonové anomálie, v našem pojetí jsou ozonové anomálie místa úniku vodíku.
Ovlivňuje tedy lidský faktor klimatické procesy, které dnes pozorujeme? Samozřejmě, že ne. Už se nahromadilo příliš mnoho informací, které tuto teorii vyvracejí. Zaměřením pozornosti na antropogenní faktor jako na příčinu klimatických katastrof ztrácí lidstvo drahocenný čas na skutečná opatření, které je nezbytné dělat už dnes.
Pojďme se podívat na úryvek z pořadu s účastí Igora Michajloviče Danilova “Klimatická apokalypsa: Iluze nebo realita”.
IM: A mimochodem o potopě, velmi zajímavé pozorování. Teď vidíme, jak začíná velmi vážný problém s vodou: někde přibývá a někde ubývá, ale…
Ž: V obrovských množstvích, s nimiž se lidé nemohou vyrovnat. A tam, kde ubývá, už je katastrofální nedostatek (IM: Samozřejmě) zdroje…
IM: Samozřejmě. A ještě jeden fenomén, který je pozorován poslední dobou, je to poslední desetiletí (nezachytili jsme ho ve videu, video jste viděli, je o něčem trochu jiném), ale fenomén je velmi vážný, který se snaží všelijak odůvodnit, - naše zeměkoule se začala zvětšovat v objemu. A nyní jsou různé pokusy to vysvětlit: říkají, že „trochu se mění osa a eliptický tvar naší planety se jakby posouvá – a stává se z ní koule“. Ale, přátelé, také jsme trochu studovali ve škole, rozumíme.
Je elipsa. Pokud se stává koulí, to znamená, že horní a dolní bod se musí přiblížit. Otázka: proč dolní a horní body se nepřibližují, ale promiňte, rozšiřuje se na rovníku? Takový malinký momentík proto, abychom začali přemýšlet o těch procesech, které probíhají uvnitř naší planety. A tyto procesy mají tendenci vyjít na povrch, a my to vidíme.
Za velmi krátký časový úsek, kdy průměrné zemětřesení měřilo 2,5-3 (3 je to tak… většinou 2,5), teď to vyjde na kolik podle pozorování ve statistickém průměru? Kolem 5,5 ano, tak?
Ž: 5,5- 6 už. Narůstá, už je velmi častokrát 6.
IM: No 6, už to začíná do 6, ano. Podívejte se, velmi krátké časové období – a progrese je obrovská. Proto globální oteplování není tím nejhorším. Že se otepluje, - jakoby, ano, určitá část země, řekněme, na ní nebude možné žít, ale jiná část se stane více příznivá. Vždyť všechno se opakuje, a všechno to už bylo. Jenomže to špatně končí pro všechny, řekněme tak, kdo nemůže dýchat pod vodou. Zbývají nám dvě možnosti: buď si nechat narůst žábry, nebo vytvořit tvořivou společnost. Vyberte si, přátelé moji. Každý si vybere to své.
Při pohledu na probíhající kataklyzmata s jejich rostoucí silou a frekvencí přichází pochopení, že život v takovém světě chaosu je velmi křehký.
Ale šanci překonat důsledky globální změny klimatu máme! A tato šance spočívá v budování Tvořivé společnosti, která je orientována na nejdůležitější hodnotu na Zemi - život každého člověka.
A 20. prosince 2020 se už miliony lidí sjednotili pro to, aby ozvučili globální problémy lidstva a cestu k jejich vyřešení.
Elizabeth Khromova: Nepřetržitě v posledních desetiletích roste sopečná aktivita na planetě. Právě teď při normě 36 sopek vybuchuje 43 po celém světě. Tají ledovce. A víte, že v Arktidě taje nejvíc západní Antarktida a východní netaje vůbec? Slyšeli jste o tom v televizi? A víte ještě, že západní Antarktida taje zdola nahoru, protože magmatické ohnisko pod ní zvyšuje tepelný proud a topí ji zespodu nahoru. A proto taje zdola nahoru.
Marina Ovtsynova: Kdo je náš skutečný nepřítel: lidé nebo systém? Pojďme si promluvit o tom, jak naše mlčení připravuje všechny děti o budoucnost.
Olga Kovtun: Kolik se utrácí za média, na to, aby nám vymývali mozky, aby ospravedlňovali tyto vraždy a postavili nás proti sobě, aby nás rozdělili. Nemůžeme uživit všechny, vyřešit jednoduchý problém, nemůžeme zajistit jídlo pro všechny. Každému dát na talíř jídlo. Jak je to možné? V Tvořivé společnosti, kde hodnota života stojí na prvním místě, hladu vůbec nebude.
Marina Ovtsynova: Pojďme si promluvit o perspektivách budoucnosti pro lidstvo, po které touží všichni lidé. A o jednoduchých krocích k její realizaci, protože každý člověk chce prosperující a bezpečný svět pro sebe a své děti, ale neví, co má dělat.
Olga Schmidt: Takže, první etapa vybudování Tvořivé společnosti je informování. Lidé z celého světa se musí dozvědět o Tvořivé společnosti. Toto je nejdůležitější etapa. Kdy každý, kdo chápe, co je Tvořivá společnost a podporuje ji, může zajít na platformu allatraunites.com, kliknout na tlačítko „Připojit se“ a zvolit jednu ze tří možností, jak se zaregistrovat.
Podrobněji o tom, jaké má lidstvo východisko, se můžete dozvědět v pořadech s účastí Igora Michajloviče Danilova.
Zveme všechny, aby se připojili ke klimatickým projektům Mezinárodního společenského hnutí „ALLATRA": https://allatra.tv/allatra-climate/cs/
E-mail: [email protected]