Spolehlivé informace o klimatických katastrofách sledujte v předchozích vydáních
V tomto vydání se dozvíte informace:
- O rozsáhlých přírodních katastrofách na začátku listopadu 2020;
- O anomálních přírodních jevech po celém světě;
- A také o tom, co můžeme udělat, abychom se co nejdříve připravili na dopady globální změny klimatu.
Hurikán „Eta“ v Nikaragui ve Střední Americe, Karibiku a Spojených státech
3. listopadu 2020 zasáhl ničivý hurikán „Eta“ doprovázený silnými větry a přívalovými dešti Nikaraguu. V souvislosti s živlem došlo v pobřežních oblastech k výpadku elektřiny, také byly zaplaveny a poškozeny domy. Následující den „Eta“ zeslábla na tropickou bouři. Vydatné lijáky vedly k sesuvu půdy. Bohužel zde zemřeli lidé.
Mohutné deště také postihly sousední Honduras. Z břehů vystoupilo nejméně 6 místních řek. Bohužel i zde jsou mrtví. Desítky lidí byly zachráněny. Stovky lidí opustily své domovy. Bylo oznámeno, že bouře „Eta“ je nejkatastrofičtější za posledních deset let.
7. listopadu 2020 zasáhla bouře Guatemalu. Bohužel jsou zde mrtví. V některých oblastech země napadla za pouhých 12 hodin měsíční norma srážek. Ve vesnici Keja zasypal rozsáhlý sesuv půdy 150 obytných domů. Lidé přišli o všechno: o své blízké, domy, majetek. Došlo k evakuaci místního obyvatelstva.
Kvůli bouři také zahynuli a pohřešují se lidé v Panamě a Kostarice.
7. listopadu 2020 zasáhla tropická bouře „Eta“ ostrov Grand Cayman na Kajmanských ostrovech. Jsou zde povalené stromy a poškozeno elektrické vedení. Stovky obydlených částí zůstaly bez elektřiny. U pobřeží ostrovů dosahovala výška vln 3,5 m, a v nížinách napadla více než měsíční norma srážek. Mnohé oblasti ostrova jsou zaplavené. Také byly poškozeny domy, kvůli čemuž jsou lidé nuceni žít v dočasných azylových domech. Následující den zasáhla tropická bouře s rychlostí větru až 100 km/h Kubu, kde byly evakuovány desetitisíce lidí.
V jižní části Mexika došlo také k sesuvům a záplavám, které způsobily přívalové deště. Bohužel zde umírali lidé. V některých oblastech státu Chiapas a Tabasco napadlo za 24 hodin mnohonásobně více srážek, než je měsíční norma. Stovky domů byly zaplaveny a tisíce poškozeny. Zasaženy byly desítky tisíc lidí. Některé silnice a mosty byly uzavřeny.
9. listopadu 2020 zasáhla tropická bouře „Eta“ americký stát Florida, kam také přinesla přívalové deště, silný vítr a nebezpečné bouřkové náhony. Na jižním pobřeží státu byly uzavřeny školy, pláže a také pozastavena doprava. Kvůli povodním byly zaplaveny ulice a některé domy. Hladina vody místy dosahovala 45 cm. Kvůli živlu byly pro lidi otevřeny dočasné přístřešky.
Deště a povodně v Brazílii a Kolumbii
2. listopadu 2020 zasáhl město Sanharó ve státě Pernambuco v Brazílii přívalový déšť, který v několika oblastech vyvolal silné záplavy. Byl vyhlášen výjimečný stav. Za 24 hodin napadlo téměř 289 mm srážek, což se rovná prakticky šestiměsíční normě. Proudy vody rychle zaplavily ulice, domy i automobily. Asi 300 lidí bylo nuceno opustit své domovy a přesunout se do dočasných azylů. Meteorologové uvedli, že takové množství deště v listopadu je pro tuto oblast neobvyklé. Ten se vyznačuje převážně suchým počasím a průměrné množství srážek se pohybuje obvykle okolo 11 mm.
O několik dní dříve postihly záplavy departementy Magdalena a Nord Santander v Kolumbii. V důsledku intenzivních srážek se vylilo ze svých břehů 6 místních řek, bylo poškozeno tisíce domů. Postiženo bylo přes devět tisíc rodin.
Zimní bouře na Aljašce a v Kanadě, zemětřesení na Aljašce
3. listopadu 2020 zasáhly Aljašku, USA a severozápad Kanady nebývalé sněhové a ledové bouře. Místy napadlo až 30 cm sněhu a celkové množství srážek překročilo průměr tohoto ročního období. Kvůli živlu se desetitisíce domů ocitlo bez elektřiny, byly uzavřeny školy a podniky a mnohé silnice jsou neprůjezdné.
7. listopadu 2020 došlo na Aljašce, nedaleko Anchorage, k třem zemětřesení za sebou. Magnituda toho nejsilnějšího otřesu činila 5,0 stupňů. Ohnisko se nacházelo v hloubce 39 km. Žádné škody nebyly hlášeny.
Následující den ve státě Massachusetts, v USA, došlo k nejsilnějšímu zemětřesení v oblasti za posledních 44 let. Seismická událost byla zaznamenána u pobřeží New Bedfordu a jeho magnituda činila 3,6 stupně. Hypocentrum se nacházelo v hloubce asi 15 km. Podzemní otřes otřásl domy, ale nezpůsobil škody. Šlo o nejsilnější zemětřesení v oblasti od roku 1976.
Ještě dříve, 6. listopadu bylo v Antarktidě, na jižních Shetlandských ostrovech zaregistrováno silné zemětřesení o síle 6.0 stupňů. Ohnisko seismické události leželo v hloubce 6 km, epicentrum se nacházelo 14 km jihovýchodně od ostrova Bridgeman.
Vědci se dříve domnívali, že seismická aktivita Antarktidy může být způsobena obrovskou váhou ledového štítu, ale nová data ukazují opak. Kromě toho se rostoucí síla podzemních otřesů postupně zvyšuje. Pokud jsme před 10 lety očekávali možné otřesy o síle až 5 stupňů, tak nyní můžeme pozorovat šestistupňovou magnitudu. Většina zaznamenaných zemětřesení je způsobena rifty - úseky zemské kůry, kde se hornina trhá na části.
Povodně (Španělsko, Konžská republika)
5. listopadu 2020 vyvolaly vydatné deště, které dorazili na jih Španělska, záplavy. Bohužel jsou zde zranění. Živel zasáhl autonomní společenství Andalusie. Ve městě Ronda vedlo vylití řeky k zaplavení ulic. V důsledku záplav a sesuvů půdy byly uzavřeny silnice. Z jednoho ze zaplavených domů bylo zachráněno několik lidí. V několika městech byl také pozastaven provoz letišť. Ve městě Ardales byl zablokován automobilový tunel, v důsledku čehož nebylo možné dojet do některých oblastí. Během 24 hodin zde napadlo 148 mm srážek, což je mnohem více než měsíční norma. A v městečku Teba sjel kvůli silnému dešti z kolejiště vlak, ve kterém se nacházeli lidé.
V téže době jsou povodně velkým problémem pro obyvatele Konga. Od července 2020 už bylo postiženo přes 83 tisíc lidí. Tohoto měsíce byl v zemi vyhlášen výjimečný humanitární stav, neboť čtyři departementy stále sužují záplavy. Tisíce lidí zůstaly bez domovů a základních životních potřeb. Domy, školy a zdravotnická centra byly poškozeny nebo zničeny. Povodňové vody zničily rozsáhlé plochy zemědělských plodin, což vedlo k předčasné sklizni, a ještě více zhoršilo potravinovou bezpečnost. Mnoho domácích zvířat zahynulo a čisté zdroje pitné vody jsou kontaminované. Ano, finanční pomoc je přidělena, ale bohužel nepokryje živlem napáchané škody.
Chci říct, že lidé jsou znepokojení, protože v podstatě nevědí, co očekávat, a v co doufat. Lidé žijí ve strachu. A to je právě výsledek spotřebitelského formátu společnosti. V Tvořivé společnosti, bez ohledu na živlem způsobenou škodu, bude člověk stoprocentně zabezpečen vším potřebným. Člověk si bude jistý svým životem a životy svých rodin. Také bude všeho dostatek: stravy, bydlení i prostředků k životu. Abychom mohli žít v tvořivé společnosti, potřebujeme ji sami budovat a nečekat, že někdo přijde a něco za nás udělá. Tato planeta je náš společný domov.
A jen na nás záleží, co se tady stane: Destrukce nebo TVOŘENÍ!
Přátelé, následky živelné pohromy ukazují anti lidskost naší společnosti. Nakolik absurdní je situace, když to při dostupnosti letecké techniky, přebytku jídla a vody, medikamentů a dalších předmětů první potřeby, lidé, kteří přišli o veškerý majetek a mohou přijít i o život, zoufale potřebují. V Tvořivé společnosti, kde je na prvním místě to nejcennější - Život člověka, je tato otázka řešena okamžitě.
Sněhová bouře v Ulan-Ude, Burjatsku, vzácná bouřka v Moskvě, anomálie počasí v Ruské federaci
V prvních dnech listopadu 2020 se povětrnostní anomálie v Rusku začaly vichřicemi, bouřkami, krupobitím a povodněmi. V Krasnodarském kraji se roztáčely smrště, padaly stromy, vítr strhával střechy z budov a v Dagomysu padaly kroupy o velikosti třešně.
V té době se na Černomořském pobřeží zvedla bouře, kde vlny dosahovaly výšky třípatrového domu. Všechny povětrnostní kataklyzmy byly doprovázeny prudkými změnami teplot. Místy se v centrální části země extrémně zvýšily ukazatele teploměrů a dokonce byly zaznamenány teplotní rekordy.
4. listopadu 2020 byla v Moskvě zaregistrována nejteplejší noc: 8°C. Takový ukazatel je ovšem typický pro říjen a jeví normou maximální teploty tohoto měsíce. V důsledku netypického oteplování v centrálních oblastech země poletovali motýli, znovu se objevily houby a na jihu místy rozkvetly šeříky i květiny.
6. listopadu 2020 byla v Moskvě zaznamenána vzácná meteorologická událost - listopadová bouřka. Naposledy tu v listopadu byly hromy a blesky před 42 lety.
Ve stejný den zasáhla sněhová bouře město Ulan-Ude v Burjatské republice. Vítr byl tak silný, že strhával střechy z domů a povaloval stromy. Při přírodní katastrofě došlo k výpadku elektřiny a kvůli náledí vykolejila tramvaj.
Tající ledovce v Arktidě, moře se ohřívá rychleji v hloubce než na povrchu
V létě roku 2020 roztál mořský led v Arktidě na druhou největší minimální plochu za posledních 42 let, informovali o tom vědci z Národního centra pro studium sněhu a ledu univerzity Colorado v Boulderu. USA. Extrémně vysoké teploty vzduchu a vody měly vážný dopad na šelfové ledy a ledovce na severní polokouli. A kromě toho, v tomto roce hlavní zásobník arktického mořského ledu na Sibiři nezačal zamrzat na konci října jako obvykle. Tento jev je v této oblasti pozorován poprvé v celé historii meteorologických pozorování. Díky tomu je v Arktidě zaznamenáno rekordní množství otevřeného moře a průměrná tloušťka ledové vrstvy je dvakrát menší než v 80. letech. Helmholtzovo centrum pro polární a mořský výzkum stanovilo, že za posledních 30 let se hlubiny antarktického Weddellovského moře (hlubší než 2 km) zahřály 5krát rychleji než zbytek oceánu. Výzkum probíhal na stejných místech s vysokou přesností. Ukázalo se, že voda v horních 700 m se téměř neohřívá a v hlubších vrstvách dochází k neustálému zvyšování teploty. Podle oficiální verze je zahřívání hlubin spojeno se změnami větru a proudů v Jižním oceánu. Weddellovo moře je z geologického hlediska pokračováním struktury Západoantarktického riftu, ve kterém je koncentrováno pod ledem mnoho sopek. V oblasti riftu dochází také ke zvýšenému geotermálnímu toku, který vede k tání ledové vrstvy samotné Antarktidy zdola nahoru
Kosťa: Všichni vidíme, jak se nevratně a prudce mění klima. V důsledku cyklickým procesům, které mají silný dopad na naši planetu, se stále více území stává nevhodnými pro život. Překonat všechny kataklyzmy a zachovat to nejcennější - život každého člověka, je možné jen sjednocením na základě lidskosti a dobroty. Čím dříve my všichni začneme podnikat kroky k tomuto východisku, tím větší jsou naše šance na přežití!
Julie: Na platformě MSH ALLATRA se realizuje projekt Tvořivá společnost. Lidé z celého světa již pracují na budování nového formátu vztahů. Pojďme se společně podívat na úryvky z rozhovorů, ve kterých se lidé dělí o svou vizi Tvořivé společnosti.
Lilia Polonec: Pokud se bavíme o tom, co vytváříme, sdružujeme se, když si každý bude pomáhat, tak to je a bude pomoc, já vám - vy mně. Můžeme pomoct společně někomu a někdo pomůže zase nám. A to je ten základ hlavní základ, si myslím. Každá buňka, každý člověk je jako buňka našeho organismu, pokud každý bude zapojen do tohoto procesu a bude pomáhat druhému - tak si myslím, že přijdeme právě k tomu sjednocení a k tomu naplnění štěstím o kterém všichni tak sníme.
Vince Williams: Potřebujeme, aby se lidé spojili, bez ohledu na to, jaké máme přesvědčení nebo víru. Musíme se naučit pracovat společně a musíme milovat navzdory rozdílům.
Cukr: Protože jsme všichni lidé a každý z nás má dvě oči, dvě uši nebo alespoň jednu duši v níž menší nebo větší kapka dobroty, kapka bílého světla a můžeme to předat jeden druhému a tak rozšířit. šířením tohoto bílého bodu v naší duši by mohlo rozšířit hranice s dalšími lidmi.
Vorlíček: Dobrá společnost zhruba třemi slovy je upřímnost, pravdivost, respekt k člověku. A tak až každý, jednotlivec bude usilovat o dobro tehdy i společnost bude překrásnou.
Julie: Miliony lidí se už zapojily do mezinárodního projektu Tvořivá společnost. Více se o projektu můžete dozvědět na webu allatraunites.com. Společně můžeme udělat mnohem víc a na každém člověku nyní závisí osud celého lidstva!
Kosťa: Na planetě je tolik jevů, jejichž povaha nebyla člověkem zcela prostudována. Můžeme je posuzovat podle statistik a pozorování. Stejné je to i s klimatem obecně. Když víme, co se na planetě stalo před stovkami tisíc let, a že se to opakuje v pravidelných intervalech, můžeme se připravit na nadcházející klimatické změny. A tady je důležité nepropadat panice, ale střízlivě analyzovat situaci a učinit kroky, které nám pomohou projít důstojně tímto obdobím. A nepromrhat teď náš natolik cenný čas a pozornost na lživou teorii a pseudo příčiny toho, co se děje, které jsou nám vnucovány.
Julie: V nebezpečných situacích lidé někdy zapomínají, kým jsou. Zachránit sebe a nemyslet na druhé – tak nás to učil tisíce let zavedený formát spotřebitelské společnosti. Ale se skutečným lidským postojem člověka.
Podívejme se na fragment pořadu "KLIMA. BUDOUCNOST JE TEĎ" za účasti Igora Michajloviče Danilova.
T: Víte, vědomí se skutečně tomuto tématu velmi vyhýbá, protože…
IM: Ovšem, že vyhýbá. A opět, otevřela jsi otázku, že se do roku 2030 lidstvo střetne s problémy, které již nebude moci změnit. Ale ať zkusí něco změnit nyní. Kdyby celé lidstvo nyní přestalo vylučovat, řekněme, CO2, nic se nezmění.
(T: A lidé na tohle poukazují…)
IM: Vše se bude rozvíjet tak, jak se rozvíjí. Vždyť mnozí z těch vědců, které jsi zmiňovala, velmi dobře chápou, že lidský faktor není v tomto případě podstatný. Ano, trochu ovlivňujeme, ale jen trochu na to, co se nyní ve skutečnosti děje.
Vždyť problémy, které nyní probíhají, jsou podmíněny zcela jinými procesy. Je to cykličnost, která nezávisí na lidech, a ať bychom nyní dělali cokoliv, stejně bude probíhat, je to přirozené. Ale otázka se týká posledního den, bude-li nebo nebude. Je ještě čas, aby lidé přijali řešení.
Podrobněji o tom, jaké má lidstvo východisko, se můžete dozvědět v pořadech s účastí Igora Michajloviče Danilova.
Zveme všechny, aby se připojili ke klimatickým projektům Mezinárodního společenského hnutí „ALLATRA": https://allatra.tv/allatra-climate/cs/
E-mail: [email protected]