Spolehlivé informace o klimatických katastrofách sledujte v předchozích vydáních
Celý svět zaplavila vlna klimatických změn. V Norsku bylo léto rekordně chladné, zatímco Špicberk zachvátila abnormální vedra.
V novém vydání Mimořádných zpráv sledujte:
Chladné léto v Norsku
Toto léto je v Norsku nejchladnější za poslední desetiletí. Červenec přinesl do země nestabilní počasí s větry, srážkami a atypickým chladem. V některých částech jižního regionu země se tvořily sněžné závěje vysoké přes 10 metrů, což se pro tuto roční dobu stalo nebývalým fenoménem.
Podle dat meteorologů byla v Oslu průměrná teplota jen + 14,7 ° C, což je nejnižší hodnota za danou roční dobu za posledních téměř 30 let. Mezitím v Bergenu byla průměrná červencová teplota nejnižší za posledních 24 let s hodnotou + 12,8 ° C a v Trondheimu nejnižší za posledních téměř 60 let a činila jen + 12,1 ° C. Sníh pokryl i hory, v obci Folldal teplota klesla na -4 °C. Jak uvedli místní obyvatelé: „tak silné sněžení jako letos nebylo několik desetiletí."
V téže době bylo za polárním kruhem v Severním ledovém oceánu na norském souostroví Špicberk zaznamenáno abnormální teplo. Hladina teploměru se vyšplhala nad +20 °C. Nezvykle teplé počasí naprosto není charakteristické pro daný region, neboť průměrná teplota vzduchu na Špicberku v polovině léta se pohybuje obvykle od +5 °C až +7 °C. Předchozí teplotní rekord na tomto souostroví byl zaznamenán před 41 lety.
Záplavy v Japonsku, Jižní Koreji a Myanmaru
Série rozsáhlých záplav pokračuje v řadě zemí. Každý týden jsou desetitisíce lidí postiženy ničivým vodním živlem. A ti, kteří byli včera v bezpečí, jsou dnes nuceni hledat pro sebe a své blízké místa vhodná pro život.
27. července 2020 začalo v severní části Japonska vydatně pršet. Vedlo to k sesuvům půdy a přeplnění řek. V prefektuře Jamagata bylo kvůli sesuvům půdy odříznuto od civilizace 540 lidí. Následující den napadla ve městě Nagai více než měsíční norma srážek. Ve vesnici Okura napadlo za pouhé tři hodiny 96 mm, přičemž měsíční norma srážek v tomto regionu čítá 143 mm. Kvůli tomu došlo k záplavám a také k poškození asi 90 domů. Evakuováno bylo 2500 lidí.
Také pokračují rozsáhlé záplavy v Jižní Koreji. Z 29. na 30. července napadlo ve městě Tedžon za pouhých 24 hodin 200 mm srážek, při průměrné měsíční normě 333 mm. Výsledkem jsou poškozené budovy, zatopená parkoviště, silnice a železniční tratě.
30. července došlo k mohutným záplavám také v republice Myanmar. V regionu Mandalaj se řeka Iravadi vylila z břehů, v důsledku čehož bylo postiženo tisíce lidí.
Hurikán Izajáš
30. července se Izajáš stal druhým hurikánem období tropických cyklonů v roce 2020, který postihl několik zemí Karibské oblasti. Silný vítr s nárazy 75 až 107 km/h na Kubě zasáhl řadu provincií východního regionu. Silné bouřky byly zaznamenány také na východním břehu s výškou vln 4 až 6 metrů. Z těchto důvodů byl ve východních provinciích Kuby vyhlášen režim informování ze strany civilní obrany země a byly ohlášeny drobné škody. Portoriko takové štěstí nemělo. Úder hurikánu Izajáš v této zemi vedl k záplavám a sesuvům půdy. Jsou mrtví a pohřešovaní. Mnohým lidem byl poskytnut azyl. Zatopeno bylo asi 500 tisíc domácností, zablokovány byly i některé silnice. Rychlost větru dosahovala 130 km/h.
V Dominikánské republice také došlo k záplavám. Kvůli rozvodnění řek se mnohé obce ocitly odříznuté od sebe. Silný vítr povalil mnoho stromů, bez elektřiny zůstalo přes 72 tisíc lidí, poškozeno bylo přes 1 000 domů. Více než 5 000 obyvatel bylo evakuováno. Živel také napáchal značné škody na Haiti, Bahamách a dalších okolních ostrovech a pokračoval dál směrem k východní části USA.
A již 1. srpna u pobřeží Floridy, USA, hurikán ztratil sílu a klesl až na úroveň tropické bouře. Byla zde otevřena evakuační Centra pro záchranu lidí a vyhlášen nouzový stav. Po dosažení pevniny ve státě Severní Karolína, se bouře Izajáš přehnala přes USA, kde zanechala škody na rozsáhlém území Východního pobřeží od Jižní Karolíny až k hranicím s Kanadou. Jsou mrtví a zranění. Desítky lidí musely být zachráněny ze zatopených domů. V důsledku tohoto hurikánu došlo v mnoha obcích k rozsáhlým záplavám. Obrovské škody byly způsobeny tornádem. Mnoho stromů srazil silný vítr. V době nepříznivého počasí zůstalo bez světla přes 3,5 milionu domácností.
Toto je jen začátek sezóny tropických cyklonů v regionu, která potrvá do 30. listopadu a která se každým rokem stává stále nebezpečnější.
USA. Abnormální teplo + požáry
Jihozápad USA zažívá katastrofální vedra. V Kalifornii, Nevadě a Arizoně byla teplota 46... 48 ° C a ve slavném údolí smrti, vnitřní Kalifornii, až 53 ° C. Meteorologové za červenec 2020 informují o rekordně horkém počasí také v Arizoně, Nové Mexiko a na Západním Texasu. Celkem v řádu deseti rekordních tepelných hodnot.
Červenec 2020 se stal nejteplejším v celé historii Phoenixu v Arizoně, s průměrem 48 ° C. Anomální vlna tepla byla zaznamenána na velké části jihozápadního území země. Jak se uvádí, extrémní vedra jsou jednou z hlavních příčin úmrtnosti spojených s povětrnostními podmínkami.
Začátkem srpna 2020 byli kvůli lesnímu požáru v Kalifornii evakuovány tisíce lidí. Na pozadí anomálního vedra v horách východně od Los Angeles vypukl velký požár. Plameny zachvátily území o rozloze 60 metrů čtverečních vegetace. Dříve byly zaznamenány dva požáry nedaleko města Beaumont. Oheň se přehnal podél horských hřebenů a přiblížil se k obytným domům, zatímco hasiči s ním bojovali ze země i ze vzduchu. 1. srpna byla téměř
8 000 obyvatel Riverside County nařízena evakuace.
Silné teplo + požáry v Evropě a na Blízkém východě
Abnormální teplo zachvátilo Blízký východ: postiženy byly země jako Irák, Kuvajt, Saúdská Arábie, Libanon a Sýrie. V Iráku a Kuvajtu byly zaznamenány nejvyšší hodnoty teploty, které dosahovali +53 °C. Na konci července v Libanonu byla naměřena nejvyšší teplota +45,4 °C, a v Sýrii byl dosažen teplotní rekord, v městě Damašku, kde hodnoty na teploměru vyšplhaly až na úroveň +46 °C. Na začátku srpna 2020 ukazovaly stupnice teploměrů v Saúdské Arábii nad + 50 °C.
Nové teplotní rekordy byly zaznamenány také ve Španělsku a Velké Británii. 30. července 2020 byla na severu Španělska zaznamenána teplota + 42 °C a to je nejvyšší hodnota od roku 1955. A na severu Británie bylo teplotní maximum nad +37 °C. 31. červenec se stal nejteplejším dnem roku 2020 a třetím nejteplejším dnem v zemi v historii meteorologických stanic.
Zároveň se na severu Portugalska, kde panují také abnormální vedra, zhoršila situace s přírodními požáry.
30. července na jihozápadě Francie na předměstí Anglie vypukl silný lesní požár. Oheň zničil vegetaci na ploše 165 ha. V obci shořelo asi 11 domů a asi 100 lidí bylo evakuováno. V současné době je požár lokalizován. Bohužel žíravý kouř otrávil několik lidí, kteří museli být převezení do nemocnice.
Úryvek z rozhovoru s Vladimirem Leonidovičem
R: Jaké je spojení vodíku s lesními požáry, degazace vodíku.
S: Nejpřímější. K lesním požárům dochází tam, kde ze země vychází vodík. U všech lesních požárů jsou konkrétní geologické adresy.
R: Správně to chápou, že tedy existují zóny, nějaké možná oslabené zóny nebo trhliny, nebo zlomy, po kterých probíhá tato degazace vodíku..
S: Sezónní. Já se vás zeptám. V Americe je jaká zóna?
R: Kalifornie.
S: Kalifornský zlom San Andreas. Hořel, hoří a vždycky bude hořet.
R: Co způsobuje samotný požár při uvolňování vodíku?
S: Požár? Sucho, které se vytvoří při uvolnění vodíku podle toho scénáře, o kterém jsem již hovořil.
R: Aha, tedy bezprostřední kvůli zničení…
S: První a hlavní je, že když podklad bude mokrý, žádným vodíkem ho nespálíš. Vodík bude hořet, a les neshoří. Jak? Ale nejprve se nastaví suché počasí podle tohoto scénáře. Erupce vodíku, zničení ozonové vrstvy a vtahování anticyklony. Všechno je suché a vodík uvolňuje metan a tady začíná tvorba přízemního ozonu, mimochodem, je to velmi vážný ekologický problém, to, co je nazýváno smogem ve větších městech, například v Los-Angeles.
S: Tady, objevuje se směs plynů, je to nejsilnější oxidant - ozon, regenerant je vodík a metan tu hraje ještě větší roli, protože v tomto mém ocenění, pokud do toho systému přidáváme metan, tak se produkce ozonu dvacetinásobně zvýší, to jest, tady dochází ke generaci. Proto jsou tyto směsi schopny samovznícení. A tady se děje co? Společně s plyny se uvolňuje radon, radioaktivní plyn, ionizuje se vzduch, funguje to kolem míst požárů, je tam hodně suchých bouřek, odkud? Degazace, v těchto místech, proto ta místa můžeme pojmenovat, tady je Kalifornie, u nás je Bajkal.
Všechny katastrofy, které osvětlujeme v každém vydání, jsou články jednoho řetězce globálních klimatických změn, ke kterým na planetě dochází. Příroda nám předkládá výzvu, jsme však my, lidé připraveni ji zvládnout? Je každý z nás připraven projít testem lidskosti na prahu rozsáhlejších klimatických událostí?
Aby zítra nebylo pozdě, musíme všichni už teď budovat takovou společnost, v níž bude život člověka, dobrota, láska a lidskost prvořadou a nejvyšší hodnotou v životě každého! Vždyť pouze skrze sjednocení všech lidí na planetě na základě vzájemné úcty a dalších morálně etických vlastností, dokážeme se ctí projít jakékoli výzvy a katastrofy!
Úryvek z pořadu „Změna klimatu. Začátek velké pohromy”
IV: A velmi důležité je, samozřejmě, aby toto sjednocení šlo od lidí. (IM: A jak jinak.) Rozumíme, že vědci už bijí na poplach. Vidíme, že jednotliví politici o tom mluví, ale vědomí mnoha lidem povídá „Ale přece to už bylo, přibližně takové teplo bylo v roce 1925”, anebo “k podobným povodním už v nějakém roce docházelo“. Ale neberou v úvahu tu skutečnost, že i v tom je ten chaos, v tom, že zaprvé je to nepředvídatelné a dochází k nárůstu.
IM: Ne, můžu dodat?
IV: Ano.
IM: Oni mluví o těch případech, k nimž docházelo. (IV: Ojediněle.) Ojedinělé případy. A nyní je nárůst. A nyní už je to systémové. Rozdíl mezi ojedinělými případy a systémovostí je obrovský. Samozřejmě, docházelo k momentům oteplení, bylo ještě něco. Ale lidstvo se poprvé za celou svou historii střetává s tím, k čemu spějeme. To je první zkušenost tohoto lidstva. A otázka zní „bude zachována naše civilizace, nebo ne”?
IV: Určitě.
IM: Ve skutečnosti to je, víte, jako… Řeknu to jednoduše: Je to jako lakmusový papírek nebo zkouška lidskosti, řekněme jinak, jestli jsme hodní toho, abychom existovali, nebo ne. Jinak to vyjádřit nelze.
Podrobněji o tom, jaké má lidstvo východisko, se můžete dozvědět v pořadech s účastí Igora Michajloviče Danilova.
Zveme všechny, aby se připojili ke klimatickým projektům Mezinárodního společenského hnutí „ALLATRA": https://allatra.tv/allatra-climate/cs/
E-mail: [email protected]