K jakým pěti nejsilnějším zemětřesením došlo za celou historii seismických pozorování? Jak spolu souvisí zemětřesení a zpomalení rotace planety? A jaké mohou být následky? Co vědci hovoří o seizmické činnosti?
Slovo „zemětřesení“ se stále častěji ozývá z televizních obrazovek, z rozhlasu, objevuje se na stránkách novin a časopisů. Dnes nás prostřednictvím médií informují o probíhajících živelných pohromách, jakož i zemětřeseních v tom či jiném koutu naší planety.
Počet a dynamika živelných pohrom svědčí o tom, že procesy globální změny klimatu vstupují do aktivní fáze. A to vyžaduje naši včasnou reakci a činy zaměřené na sjednocení a společné překonání všech problémů.
Abychom nepropadali panice, je důležité chápat podstatu toho, co se děje a vědět, jak jednat.
Pořad «Hle, přichází. It is coming»
____________
- K jakým pěti nejsilnějším zemětřesením došlo za celou historii seismických pozorování?
- Jak spolu souvisí zemětřesení a zpomalení rotace planety?
- A jaké mohou být následky?
- Co vědci hovoří o seizmické činnosti?
- A co se dnes vlastně za oknem děje?
3. května došlo na Havaji k zemětřesení o síle 5 stupňů. Za ním následovala lávová erupce sopky Kilauea. 4. května v 11.32 hod. došlo na ostrově k opětovnému podzemnímu otřesu o síle 5,3 stupně, a o hodinu později k zemětřesení o síle 6,9 stupně. Šlo o největší zemětřesení na ostrově za 43 let. 4. května ráno bylo evakuováno místní obyvatelstvo. Na ostrově se objevila trhlina. V této chvíli bylo objeveno 14 trhlin, z kterých vytéká láva. Bylo zaznamenáno snížení hladiny láva v kráteru, což zvyšuje pravděpodobnost potenciálních erupcí. Podrobnosti se dozvíte v Speciálním díle Mimořádných zpráv.
Na přelomu dubna a května byly na celé planetě pozorovány mnohačetné klimatických události. Vysoká teplota na poloostrově Hindustán a ve východní Evropě. Záplavy v Africe, na Dálném i Blízkém východě, v Latinské Americe. V různých částech planety došlo k podzemním otřesům o síle 5 stupňů a výše.
Slovo „zemětřesení“ se stále častěji ozývá z televizních obrazovek, z rozhlasu, objevuje se na stránkách novin a časopisů. Dnes nás prostřednictvím médií informují o probíhajících živelných pohromách, jakož i zemětřeseních v tom či jiném koutu naší planety. Počet a dynamika živelných pohrom svědčí o tom, že procesy globální změny klimatu vstupují do aktivní fáze. A to vyžaduje naši včasnou reakci a činy zaměřené na sjednocení a společné překonání všech problémů. Abychom nepropadali panice, je důležité chápat podstatu toho, co se děje a vědět, jak jednat.
Odkaz: Zemětřesení – to je silná vibrace zemského povrchu. Obvykle jsou klasifikovány podle Richterovy stupnice ve smluvených jednotkách, magnitudách. Magnituda je vyčíslena počtem kmitů seismografu a udává množství energie, které se uvolní během zemětřesení. Tuto stupnice často zaměňují za stupnici intenzity zemětřesení v bodech, která je založena na vnějších projevech podzemního otřesu: dopad na lidi, věci, stavby, přírodní objekty.
Když probíhá zemětřesení, nejprve je známa právě jeho magnituda, a intenzita se vyjasní až po nějakém čase na základě informací o jeho následcích. Hlavní příčinou zemětřesení je pohyb litosférických desek, sopečná činnost a technogenní příčiny. Na stupnici magnitud ukazuje každá celá hodnota na zemětřesení 10krát silnější, než je to předchozí. Podle statistik dojde v průměru za rok na Zemi přibližně k jednomu zemětřesení o síle 8 stupňů a výš, k deseti o síle 7–7,9 stupně, ke stům o síle 6–6,9 stupně a k tisícům o síle 5–5,9 stupně.
Je známo, že každé zemětřesení sebou přináší otřes nebo sérii otřesů, které vznikají následkem posunu skalních masívů, zlomů. Velikost ohniska zemětřesení se může značně lišit. Při slabých, člověkem sotva postřehnutelných otřesech dosahuje velikost ohniska horizontálně i vertikálně pouze několika metrů. Při zemětřeseních střední síly, kdy se objevují praskliny v kamenných budovách, se velikost ohniska měří v kilometrech. Při těch nejsilnějších, katastrofických zemětřeseních, dosahují ohniska délky 500–1000 km a hloubky až 50 km.
Odkaz: Zemětřesení mají dvě centra – epicentrum a hypocentrum. Hypocentrum je centrální bod ohniska zaměření. Bod, v němž začíná posun hornin. Epicentrum je kolmá projekce hypocentra na povrch Země.
Jedním z hlavních faktorů častějších zemských otřesů je setrvačnost horních vrstev Země, tektonických desek. Výsledkem je zpomalení rotace naší planety. Vědci z Velké Británie zjistili, že doba trvání pozemského dne se každých sto let zvyšuje v průměru o 1,8 milisekundy. Během zpomalování rotace planety se zploštělý tvar Země mění na více sférický. To přivádí k velkým deformacím tektonických desek v rovníkových zónách, což vede k nárůstu počtu zemětřesení. Rychlost rotace planety Země se každým rokem neznatelně mění, buď se zvyšuje nebo klesá. Vědci zjistili, že poté, co rychlost rotace Země dosáhla lokálního minima, se po 5 letech výrazně zvýšila seizmická aktivita. Nyní uběhlo přibližně 4,5 let od dosažení minima. Na základě této hypotézy se v roce 2018 očekává zvýšený počet silných zemětřesení.
______________
Úryvek z pořadu „Hle přichází. It is coming“ na kanále ALLATRA TV
Igor Vladimirovič Naumec: Mnozí vědci zaznamenávají tyto události. Britští vědci například potvrzují, že se Země začala zpomalovat. A za posledních 700 let se zpomalila, už to změřily, o 4 milisekundy. Zdá se, že to není mnoho, ale ...
Igor Michajlovič Danilov: Je to katastrofální.
Igor Vladimirovič Naumec: Ano, ale ve skutečnosti to vede k velké katastrofě. Jde o to, že když se Země otáčí, je trochu zploštělá, no jako...
Igor Michajlovič Danilov: Odstředivé síly.
Igor Vladimirovič Naumec: Ano. Když se začíná zpomalovat, začíná získávat tvar, který se blíží tvaru koule. Přirozeně se mění povrch zeměkoule a dochází k tektonickým zlomům. A v souladu s tím se desky budou buď rozcházet, nebo naopak, podsouvat. A vědci předpovídají, že se například, i v tomto roce musí vulkanická aktivita na Zemi zvýšit minimálně dvojnásobně. Spočítali, že průměrně za rok dochází přibližně k 6 až 7 velkým zemětřesením. V tomto roce očekávají zhruba 30 silných zemětřesení. A opět, je to očekávání. A realita může být úplně jiná. A vidíme ...
Igor Michajlovič Danilov: Stačí jedno vážné.
Igor Vladimirovič Naumec: Ano, jednoznačně, aby zmizelo celé lidstvo.
______________
TOP 5 nejsilnějších zemětřesení v historii seismických pozorování:
- Zemětřesení v Severo-Kurilsku, 1952. Veškerý úder živlu na sebe vzalo město Severo-Kurilsk, které se nachází na ostrově Paramušir. K mohutnému zemětřesení došlo 5. listopadu v Tichém oceánu, nedaleko jižního okraje poloostrova Kamčatka, a jeho síla činila 8,3 stupně Richterovy škály. Ohnisko se nacházelo v moři, 130 km od mysu Šipunskij, v hloubce 2-3 km. Kurilské ostrovy, poloostrov Kamčatka, i ostrov Sachalin spadají pod oblast Tichooceánského ohnivého kruhu. Tak se nazývá oblast ležící na okraji Tichého oceánu a vyznačuje se zvýšenou seizmickou aktivitou. Jde o to, že se nachází na hranici litosférických desek. Podrobnosti o Tichooceánském ohnivém kruhu sledujte ve 102 vydání Klimat Kontrolu. Zemětřesení vyvolalo vlny tsunami vysoké 15 až 18 metrů, které zničily město Severo-Kurilsk a způsobily škody řadě dalších obcí. Podle oficiálních údajů zahynulo 2336 z 6 000 lidí, kteří obývali město. Silné výkyvy hladiny oceánu byly zaznamenány v průběhu celého 5. listopadu v 700 kilometrové zóně pobřeží. V Severo-Kurilsku byla provedena záchranná operace s použitím letadel a všech dostupných lodí. Poté byla značná část obyvatel evakuována na ostrov Sachalin. Většina infrastruktury města byla vážně poškozena a nedala se obnovit. Město bylo tady vystavěno nanovo. A na místě, kde se nacházel Severo-Kurilsk, dnes stojí přístav. Od Severo-Kurilské katastrofy uplynulo už více než 60 let. Dnes zde žije asi 2,5 tisíce lidí, kteří se převážně zabývají rybolovem. Právě po této katastrofě se vláda rozhodla v zemi zavést systém varování před tsunami.
- 4. místo – zemětřesení v Japonsku, 2011. Zemětřesení u východního pobřeží ostrova Honšú nebo také velké Východní Japonské zemětřesení proběhlo 11. března 2011 v 14:46 místního času. Jeho magnituda činila od 9 do 9,1 stupně. Epicentrum zemětřesení se nacházelo 130 km východně od města Sendai a 373 km severovýchodně od Tokia. Hypocentrum nejničivějšího podzemního otřesu se nacházelo v Tichém oceánu, v hloubce 32 km. Jde o nejsilnější zemětřesení ve známé historii Japonska a o 4. nejsilnější v celé historii seismických pozorování na světě. Prvotní výpočet ukázal, že vlny tsunami potřebovaly 10 až 30 minut, aby dorazily k pobřeží. Výška vln tsunami dosahovala 35-40 m. Tsunami zasáhlo plochu o celkové rozloze 561 km2. Počet mrtvých a pohřešovaných lidí překročil 20 000. Asi 93 % mrtvých měla za následek gigantická vlna. Mnoho domů a silnic bylo zničeno. Tsunami doslova spláchla několik obcí. V prefektuře Fukušima došlo k výbuchu v jaderné elektrárně. Takové silné zemětřesení Japonsko nezažilo za celou historii. Každopádně ne za dobu, co jsou vedena pozorování.
- 3. místo – zemětřesení na Aljašce, 1964. Velké aljašské zemětřesení je nejsilnější zemětřesení v historii USA. Jeho magnituda činila 9,2 stupně, s epicentrem na College Fjord, v severní části Aljašského zálivu, 120 km od Anchorage. Ohnisko zemětřesení se nacházelo v hloubce více než 20 km a bylo omezeno na hranici Tichooceánské desky ponořené pod tu Severoamerickou. K zemětřesení došlo 27. března 1964 v 17:36 místního času. Přestože bylo zemětřesení dostatečně silné, obětí nebylo mnoho, protože Aljaška je řídce osídlena.
- Ke značným zničením došlo na ploše 50 000 čtverečních mil. Mnoho problémů způsobily v horách laviny a skalní sesuvy. Železniční a silniční komunikace se staly nepoužitelnými. Železnice ve státě Aljaška přišla osvůj přístavní objekt, mosty a mnoho dalšího. Malé domy, které se nacházely v oblasti sesuvu, se přesunuly o několik metrů v různých směrech. Ovšem díky nevelké hmotnosti a velikosti nebyly výrazně poškozeny, ačkoli jejich konstrukce nezohledňovala seizmické zatížení. Došlo k masivní změně pobřežní linie.
- 2. místo – zemětřesení v Indickém oceánu, 2004. Podmořské zemětřesení v Indickém oceánu, ke kterému došlo 26. prosince 2004 v 7:58 místního času, vyvolalo tsunami. Magnituda zemětřesení se pohybovala od 9,1 do 9,3 stupně. Epicentrum zemětřesení se nacházelo v Indickém oceánu severně od ostrova Simeulue, který leží poblíž severozápadního pobřeží ostrova Sumatra, v Indonésii. Tsunami dosáhla břehů Indonésie, Srí Lanky, jižní Indie, Thajska a dalších zemí. Výška vln převyšovala 15 metrů. Tsunami vedla k obrovské zkáze, dokonce i v přístavu Elizabeth v Jihoafrické republice vzdáleném 6900 km od epicentra. Zemětřesení bylo z geografického hlediska neobvykle veliké. Došlo k posunu asi 1200 km horniny ve vzdálenosti 15 metrů podél subdukční zóny. V důsledku toho se Indická deska posunula pod tu Barmskou. Posun nebyl jednorázový, a rozdělil se během několika minut na dvě fáze. Celkový počet mrtvých se odhaduje na přibližně 235 000 lidí. Desítky tisíc je nezvěstných. Více než 1 milion lidí zůstalo bez střechy nad hlavou. Po zemětřesení v Indickém oceánu se mnohé země začali daleko více zabývat monitorováním seizmické aktivity. A také byl vypracován systém varování obyvatelstva a plán evakuace v případě nebezpečí. Byly vypracovány práce týkající se informování veřejnosti. Začali se vyučovat pravidla chování při zemětřeseních, tsunami a dalších katastrofách. Nyní můžete podrobné instrukce vidět dokonce na dveřích hotelu.
- 1. místo – zemětřesení v Čile, 1960. Epicentrum se nacházelo v blízkosti města Valdivia, 435 km jižně od Santiaga. Silné otřesy zatřásly územím o rozloze 200 000 Km2. Bylo zničeno zhruba 20 % průmyslového potenciálu Čile. Pokračující zemětřesení, sopečné výbuchy a obří tsunami zničily v Andách více než 100 000 km2 krajiny. Několik měst bylo téměř zcela zničeno. Krátce po hlavním otřesu nastal odliv, který vystřídala tsunami, pohybující se rychlostí zhruba 800 km/h. Zasáhla pobřežní linii Čile s výškou vlny asi 10 metrů. Poté se vlna pohybovala opačným směrem. 15 hodin po zemětřesení dorazila tsunami do města Hilo na Havaji, čímž urazila pouť 10 000 km rychlostí zhruba 700 km/h. Potom vlny tsunami zasáhly Kalifornii, která je od Čile vzdálena 9 000 km. Zbytky tsunami dorazily dokonce k pobřeží Japonska a Filipín. Počet obětí činil asi 6 000 lidí. Přičemž většina lidí zemřela kvůli tsunami. Abychom pochopili, jak rychle se tsunami pohybovala, srovnáme ji s průměrnou rychlostí moderního osobního letadla - 850 km/h. Takovouto rychlostí přeletěly vlny tsunami celý tichý oceán. Urazit vzdálenost z Paříže do Berlína by vlně trvalo o něco déle než 1 hodinu.
________________
Elena, Jevpatorija: Dobrý den! Velmi jsem se chtěla s Vámi podělit o příklad spolupráce lidí v extrémních situacích. Narodila jsem se v Tádžikistánu. Byla to mnohonárodnostní, velmi bohatá země. Bohatá na národnosti. 13. října 1985 došlo k silnému zemětřesení. Bylo to asi v 10 hodin večer. Bylo slyšet hučení, strašné hučení Země. Nevím, co to bylo. Po tomto hučení začala země pochodovat, všechno se hroutí, všechno padá. V čem si byl, v tom i utíkáš ven. Už se na nic neohlížíš.
Pomáháš těm, kteří tam zůstali, abys je vytáhl ven. Ale, chvála Bohu, tam, kde jsem byla já k tomu nedošlo. Tj., všichni se zachránili, všichni byli naživu. Oficiálně sdělili, že 8, ale ve skutečnosti to bylo 9,5 stupně. Město Kairakum bylo v jediném okamžiku jednoduše vymazáno z povrchu Země. Chtěla bych se podělit o to, co dědeček říkal, když byl ve vojenské službě. V Ramitově soutěsce se tyčily dva kopce, uprostřed kterých se nacházela vesnice. Během zemětřesení se tyto kopce rozešly a celá vesnice v jediném okamžiku zmizela podzem. Poté se kopce spojily. Takže tam vesnice byla a najednou nebyla. Byl to okamžik.
____________
Život člověka je okamžik, to je pravda.
Ale člověk je mnohem víc než jen tělo.
Allatra. A. Novych
____________
A když to všechno skončilo, lidé se semkli. Nikdo si nevšímal, kdo je jaké národnosti, kdo je jakého vyznání. A národností tady bylo mnoho. Byli tu i Rusové, i Tádžikové, Uzbeci, Kazaši, Kyrgyzové, Korejci, Němci, Poláci, Bělorusové, jinými slovy, všichni se spojili jako jeden celek. A v tom okamžiku přestal existovat pojem jako národní příslušnost. Všichni byli jako jeden celek. Všichni to prožívali, všichni pomáhali jeden druhému, jak kdo mohl. Okamžitě obdrželi pomoc. Humanitární pomoc. Přijeli dobrovolníci. A město Kairakum jako fénix povstalo z popela. Díky pomoci veškerého obyvatelstva byla postavena stanová města, byly postaveny maringotky, ve kterých lidé žili. Byly vytvořeny všechny podmínky pro to, aby lidé žili. Každý pomáhal, čím mohl. Ale to nejdůležitější je, že všichni pomáhali jeden druhému bez ohledu na vyznání, národnost a náboženství. Všichni byli jako jeden celek. Svět je křehký. A cenná je každá sekunda. Je třeba ji prožívat právě s Láskou v Duši, v plném rozsahu.
____________
Igor Michajlovič Danilov: Láska – to je vyšší chápání. To je to, co… A tady se slova končí na tom, jak to popsat, co je to Láska. Láska – to je, když je štěstí, vnitřní štěstí. To je skutečný Život, to je svoboda. Můžeme to spojit: Láska je štěstí se svobodou, vnitřní, chápeš, bezmeznou. To je to, co stírá všechny hranice a eliminuje všechny strachy. Tehdy nemůže existovat ani strach ze smrti těla, ani z ničeho jiného, protože si člověk uvědomil, že on zemřít nemůže. Ale k tomu dojde teprve tehdy, a jsme znovu u toho, když získává svobodu. A svobodu získá teprve tehdy, když… hlavním cílem v jeho životě je nalezení právě této touhy, a když je soustředěný na Život. No, řekněme to tak. Tehdy ji získá. To znamená, jakmile je většina sil, daných na získání Života, vynakládána na získání Života. A právě tato vnitřní celistvost, právě vnitřní naplněnost a celistvost, řekněme v duchovním plánu, právě tato Láska, tato vnitřní svoboda, dává tento život. Ale k tomu musíme dojít. Je třeba získat tuto svobodu.