Člověk, který je zcela ponořen do materiálního světa, je pro šajtana jako pěšák na šachovnici. A šajtan jím pohybuje, jak chce, propočítává jeho osud dopředu. Když člověkem na šachovnici pohybuje šajtan, člověk žije, nebo ne? Nebo existuje? Zcela jiná věc je, když člověk nastoupí na duchovní cestu a začne pracovat na sobě. Zpočátku svět kolem začne bláznit: objeví se spousta naštvaných, agresivních, věčně nespokojených lidí, začnou se objevovat problémy v práci, doma, v běžném životě, se zdravím atd. Jsou to však jen dočasné jevy, pokud je člověk pevně rozhodnut dosáhnout svého cíle. Při duchovním rozvoji člověk mizí z hracího pole vědomí a jeho činy se stávají pro systém nepředvídatelné. Člověk začíná sloužit Duchovnímu světu. Život se naplňuje Životem.

Satanův pěšák

(v původním znění s youtube titulky)