Antonina: Dobrý den, drazí přátelé! Nacházíme se v Kyjevě v koordinačním centru Mezinárodního společenského hnutí ALLATRA. Dnes se natáčel velice zajímavý pořad. Máme možnost položit otázky.
Dobrý den! Je velice příjemné být zde přítomna a vidět všechny. Téma štěstí, které dnes bylo vzneseno v pořadu je velmi aktuální. A je otázka od lidí, kteří na sobě pracují, kteří tomu rozumí, vědomě přistupují k životu, ke svému duchovnímu rozvoji. „Zdálo by se, že už jsem za sebe převzal zodpovědnost, pracuji na sobě, ale lidé kolem tomu nerozumí, jsou neuvědomělí, nevychovaní, možná, mají úplně jiné pohledy na život. A jak tedy změnit společnost, pokud já se jakoby měním, ale ostatní se nemění? Tedy jak být šťastným sám a aby bylo dobře všem?“
Igor Michajlovič Danilov: Igore Vladimiroviči…
Igor Vladimirovič: Když se cítíte šťastní, nemáte potřebu jakékoli odezvy od ostatních. Přebýváte v tomto štěstí, je vám krásně, jste v Lásce, jste v Bohu. Vy se samozřejmě tímto dělíte s ostatními a snažíte se donést své štěstí všem. Ale pokud to lidé nechtějí přijmout, nebo okolí v tom vidí naopak pro sebe nějaké negativum, tak prosím, nechte to být. Je to jejich volba. My také máme hodně takových příkladů, kdy se snažíme něco někomu vnutit.
Měl jsem pěkný příklad s pořady. Usazuji děti: podívejte se. Díváme se na pořad. Dívají se, a už se nudí, jsou potichu. „Počkejte, počkejte, a teď přijde to nejzajímavější, nej nej“. - „Tak dobře, tati, ještě (chvilku) posedíme“. Když to s nimi nesouzní, tak jakékoliv nucení to jen zhorší, protože je to nucení…
Snaží se v tom vidět nějaký zištný zájem či něco, a snaží se tomu bránit, a naopak se snaží od toho odejít. Proto, jestli budete lidi nutit do štěstí, pak to pouze uškodí. Musí se tím štěstím podělit, vytvářet příjemnou atmosféru, a je třeba jednat podle svědomí. Je třeba se chovat tak, že když se cítíte dobře, tak pak děláte dobře i všem ostatním. A pak to určitě přinese své ovoce.
Ano, existuje dokonce takový příklad s dětmi. Co sehrálo roli? Byl opublikován jeden rozhovor, kde jsem mluvil upřímně, co je pro mě ALLATRA. A když si to přečetli… Já jsem ten rozhovor poskytl, ale sám jsem ho nečetl. Oni si ho ale přečetli a řekli: „Tati, podívali jsme se na tebe úplně jinýma očima, když jsme si přečetli, co jsi řekl“. A tohle je o dost jednodušší, když je takový upřímný příklad bez nucení. Když to všechno uvidí, pochopí to.
Antonina: „No, a jakpak? Já se měním, a chci, aby byli všichni šťastní, ale oni se nemění“.
Diana: Můžu doplnit trochu své pochopení? Já vás prostě poslouchám, Igore, když říkáte, že se o štěstí musí dělit. Ale vůbec ke stavu štěstí žádné „musím“ nepatří. (Igor Vladimirovič: Souhlasím). Je to jako sluneční světlo, září. Je to stav štěstí?.. Víte, dneska jsem poslouchala: ke stavu opravdového štěstí se hodí takové slovní spojení jako „bezmyšlenkovité štěstí“. Když jsi šťastný, nepřemýšlíš. Je prostě... opravdu jako sluneční světlo, které září a není žádné… prostě jakože nic nechceš. Nepřemýšlíš o tom, kdo si co vezme, kdo si co nevezme, kdo se jak zachová. To je… je to stav úplného naplnění. A prostě lidé, kteří jsou v blízkosti, když ho cítí, tak… prostě chtějí pocítit něco podobného. A ve skutečnosti se dotýkají takového stavu. A proto šťastný člověk…
Igor Michajlovič Danilov: Tedy musíte jít příkladem (Diana: Ano). Pokud jsi sluníčko, pak zahříváš všechny (Diana: Ano). Není třeba být měsícem, který odráží studené světlo. Je třeba být sluncem. A všechno bude dobře. Správně?
Antonina: Je to velice zajímavé téma. A tento pořad brzy vyjde na kanále ALLATRA TV. Těšíme se na to. Zůstaňte s námi. Děkuji!