O duchovní praktice a ohni nekonečné Lásky, o tom, jak v sobě tuto Lásku zažehnout a neustále ji v sobě udržovat? Jaký je rozdíl mezi tím, zda se soustředíte dovnitř, nebo na sebe? Co znamená pocitově postihnout duchovní praktiku? Jak se naučit nevěnovat pozornost vědomí v duchovní praktice, ale dosáhnout pochopení této praktiky prostřednictvím pocitového vnímání? 

„Co je to skutečný Život? To je neztrácet pocit radosti a lásky, nehledě na všechno, co se kolem tebe děje. Proč? Protože je to možné udělat pouze tehdy, když si uvědomuješ, že je tvé tělo smrtelné, že je vše kolem konečné, ale existuje Věčný Život. A ty usiluješ o tento Věčný Život. Když všechna tvá pozornost a všechna tvá lidská podstata je soustředěna na dosažení Života a tehdy se ti vše podaří. Pak ti nebude nic překážet“. 

„Je třeba se stát Osobností, je třeba se osvobodit od všech těch diktátorů v hlavě a skutečně jít k Bohu. Ale k Bohu je možné přijít pouze přes Lásku“. 

Pronášet Lásku celým dnem, aniž by se  vyplýtvala na vědomí, prostě je nutné se snažit.

O šálku kávy 

(v původním znění s youtube titulky)