Chyby na duchovní cestě. Kterýkoliv člověk, který kráčí po cestě duchovního rozvoje, může klopýtnout a sklouznout dolů. Objeví se u něj lenost, touha po moci, záměna reality, výrazný egoismus. Často vydává to, po čem touží, za skutečnost, zvláště o sobě samém, o svém vykonstruovaném „statusu”, o svých schopnostech. Ale neměli byste to člověku vytýkat, neměli byste ho odsuzovat. Lepší je udělat si pořádek v sobě. Je třeba se učit ode všech: od těch, kteří jdou duchovní cestou, i od těch, kteří padají. „Někdy je ti líto přátel, kteří padají, a někdy ani nemůžeš podat pomocnou ruku, protože je to jeho volba. A tvoje podaná ruka ho jen rozzlobí a odstrčí ji. Ale je to jeho volba a ty ji musíš také respektovat. A měl by ses učit i od něj. Proč? Pokud se nechal nachytat na nějakou myšlenku, na nějaký čin či zálibu a prostě sklouznul dolů, tak by sis to měl zapamatovat a nikdy se do podobných situací nedostávat“.

Takový pád může posloužit jako skvělá lekce jak pro něho, tak i pro tebe. Vždyť se může znovu zvednout a udělat další krok nahoru. A tím, že získá sílu a pochopí podstatu toho, jak satan pracuje, může předstihnout ostatní. Všechno je podle Boží vůle a usilování člověka po skutečné duchovní svobodě.

Cesta k vrcholu

(v původním znění s youtube titulky)