Životní pravda, která byla aktuální ne jen v dřívějších dobách, ale i nyní... každý dělá svoji volbu.
Takže poklad je duchovní přeměna člověka. Ale aby bylo možné jí dosáhnout, je třeba na sobě každý den houževnatě pracovat. Ne všichni, kdo jsou okouzleni perspektivou cesty, dojdou na její konec, neboť cesta předpokládá dosažení vnitřních změn. Jako první opouštějí cestu ti, co mnoho mluví a nedělají nic proto, aby se změnili. Za nimi následují ti, kdo hledají snadné vítězství. Potom z duchovní cesty scházejí ti, kteří se nechali oslnit možnostmi, které se jim odhalily a jsou použitelné k uspokojení jejich významnosti v tomto světě. Potom ti, kteří nacházejí potěšení v samotném procesu hledání smyslu života, ale nechápou sami sebe a v konečném výsledku nic nenacházejí. Z duchovní cesty scházejí i ti lidé, kteří pochybují o sobě, o Mudrcovi, jež jim odhalil duchovní Pravdu, i o samotné Pravdě. Všichni tito lidé chápou duchovní cestu tak, jak je to pro ně v tomto materiálním světě výhodné. Ale pouze ti, kdo jdou s čistotou a upřímností úmyslů až do konce, kdo jsou ve své duchovní práci vytrvalí a každý den se mění, pouze ti v životě nachází své duchovní poklady, které jim dávají možnost odejít do jiného světa. Smysl tohoto podobenství je takový: když jdou lidé po duchovní cestě, často hledají osobní úspěch v tomto, pro ně dočasném světě, namísto svých pokladů, které jim otevírají cestu na Věčnost.